Režim tajil počty mrtvých na covid, tvrdí běloruští hackeři: Odhalili jsme je

Sami se označují za „apolitické hackery, kteří chtějí ukončit teroristický režim v Bělorusku a zajistit rovná práva pro všechny“. Akce skupiny Cyberpartisans, která tvrdí, že si zajistila přístup k údajům z pasů milionů Bělorusů, však vyvolává otázky, jak si odpůrci Lukašenka vykládají právo na soukromí, píše web Current Time.

Skupina zřejmě provedla největší kybernetický útok v historii Běloruska. Alespoň to tvrdí. „Aby se úředníci a další vládní zaměstnanci, kteří jsou údajně odpovědní za hrubé porušování práv obyčejných Bělorusů, nemohli skrývat za pláštěm anonymity, zaměřili jsme naše úsilí na několik databází běloruského ministerstva vnitra,“ uvádí skrze webovou aplikaci Telegram.

Podle hackerů obsahuje dokumentace každého jednotlivce pasovou fotografii, adresu bydliště i pracoviště, povolení k pobytu i jména rodinných příslušníků. U státních zaměstnanců byl v databázi dohledatelný i název orgánu, pro který dotyčný pracuje. „Budou agenti KGB připraveni operovat v zahraničí, když budou vědět, že údaje o nich již unikly?“ položil jeden z hackerů řečnickou otázku v chatu na Telegramu.

Kromě toho se hackeři zmocnili videozáznamů z věznic, záznamů tísňových volání za období posledních deseti let, policejní historie a nahrávek telefonních hovorů, v nichž policisté a úředníci diskutují o výzvách k opozičním aktivitám. Dále hackeři tvrdí, že získali přístup k záznamům běloruské dopravní policie, které mají obsahovat informace o autech registrovaných na příslušníky běloruské bezpečnostní služby KGB.

„Všichni si budou muset minimálně změnit dopravní prostředek. Důležitější ale je, že agenti budou vědět, že takový únik se může naprosto kdykoli opakovat,“ komentoval to anonymní hacker. Pravost materiálů zatím není zcela ověřená, ale na konci července se šéf zpravodajské služby KGB v Bělorusku Ivan Tertel vyjádřil, že „hackerům se podařilo materiál zabavit“.

„Režim dlouho popíral existenci problému s pandemií covidu-19. Diktátor nezavedl karanténu, nabídl šílenou léčbu koupelemi, vodkou a traktorem. Poté začal teroristický režim tajit statistiky úmrtnosti a denně falšoval údaje. Bělorusové viděli, že počet zemřelých roste, ale nebylo možné získat úplné informace,“ uvedli hackeři skrze aplikaci Telegram.

„Díky nabourání se do systému AIS-Pasport máme v rukou statistiku úmrtí obyvatelstva v letech 2020-21. Objektivní analýzu dat a jejich zpracování provedla společnost Current Time. Mrtvých je mnoho, zfalšované údaje o úmrtnosti jsou podhodnocené více než 14krát,“ stálo dále v prohlášení.

Web Current Time tvrdí, že před epidemií koronaviru se údaje o úmrtích z hacknutého systému příliš nelišily od těch, které zveřejnil oficiální nástroj vlády Belstat. Podle těchto údajů zemřelo v Bělorusku v roce 2019 121 515 osob, podle Belstatu 120 913 osob. V roce 2020 podle uniklých údajů zemřelo v Bělorusku 145 000 lidí.

Oficiálně ale v roce 2020 zemřelo na koronavirus 1424 lidí a do konce března 2021 2247 lidí. Autoři studie však tvrdí, že reálný počet zemřelých je o řád vyšší. Nadměrná úmrtí v zemi od konce března 2020 do konce března 2021 činila 32 tisíc osob. To je 14,4krát více, než uvádějí oficiální údaje. Jen za rok 2020 v Bělorusku nadměrná úmrtnost dosahovala až 25 000 osob. To by znamenalo meziroční nárůst až o 20 procent.

Úřady v zemi nicméně věří, že se jim podařilo epidemii koronaviru úspěšně zvládnout. „Jak sám prezident přiznal, v té době ve skutečnosti nevedl kampaň jako takovou. Zabýval se zdravím a životy lidí. Ráno, odpoledne, večer a někdy i v noci měl na stole tucetkrát denně shrnutí situace. Každý z těžce nemocných pacientů byl pod jeho osobní kontrolou, každé úmrtí bylo řešeno a analyzováno,“ řekla tisková tajemnice Alexandra Lukašenka Natalia Eismontová.

Deklarovaným cílem hackerů je „narušení práce bezpečnostních orgánů a dalších subjektů, které podporují faktickou vládu 66letého Lukašenka“. Doufají, že zabavené údaje, z nichž některé jsou tajné, by mohly v důsledku vést ke svržení Lukašenkovy vlády.

Přestože se hackeři zdrželi uvedení přesného počtu souborů, tvrdí, že získali tajné záznamy o cestovních pasech členů vedení běloruských bezpečnostních složek, Lukašenkova okolí i zaměstnanců bezpečnostní služby KGB. V databázi byly ale podle novináře Tadeusze Giczana nalezena i data o milionech Bělorusů, kteří se státní správou nemají nic společného.

Nejstarší běloruský deník Naša Niva uvádí, že pravost materiálů, které mají hackeři k dispozici, byla ověřena dotazem na konkrétní informace o lidech. Pro ověření tvrzení hackerů, že se nabourali do databáze běloruských pasů, poskytl web Current Time hackerům jména a data narození dvou běloruských občanů, kteří se zveřejněním informací souhlasili.

Po několika minutách hledání „kyberpartyzáni“ zaslali webu kompletní údaje o pasech obou Bělorusů, včetně jejich oficiálních míst trvalého pobytu i zaměstnání. Hackeři pro Current Time uvedli, že nejprve museli získat fyzický přístup do prostor ministerstva vnitra nebo policie, aby se později mohli nabourat do požadovaných databází prostřednictvím internetových sítí.

Hackeři podle Giczana také získali historii tísňových volání za posledních 10 let. Ta obsahuje osobní údaje příznivců režimu, kteří například nahlásili své spolupracovníky a sousedy za nošení bílo-červených barev, které jsou považovaný za symbol odporu k režimu.

Rovněž se nabourali do celé policejní databáze a získali přístup ke kamerám na policejních stanicích, ve věznicích a dokonce i k policejním dronům. Dokázali získat i informace o pracovní historii každého policisty. „A co je možná nejdůležitější, získali přístup k terabytům dat odposlouchávaných telefonních hovorů odpůrců režimu i jeho podporovatelů,“ uvádí Giczan na Twitteru.

Hackeři se zavázali, že nezveřejní údajů o Bělorusech, kteří nepracují pro vládu. „Chápeme důležitost bezpečnosti dat. Vše ukládáme v zašifrovaném formátu na samostatný server, který je izolovaný od internetu,“ řekl jeden z hackerů.

Aktivisté se již v minulosti nabourali do internetových stránek běloruských státních televizních stanic. Na vládních stránkách vyzývali diváky k účasti na protestech a zveřejnili jména příslušníků pořádkových sil, kteří se podle jejich názoru podíleli na mučení zadržených demonstrantů.