Článek
Učitelé nestíhají se studenty projít ani základní obsah jednotlivých předmětů. Ale není to jejich chyba. Dokládají to šetření České školní inspekce. Látky je prostě moc.
Ministerstvo školství teď chce množství učiva zredukovat, aby měli žáci čas na jeho pochopení.
Kvůli nynější přehlcenosti rámcových vzdělávacích programů, podle nichž se na školách učí, musí učitelé využívat hlavně frontální výuku a na procvičování, samostatnou práci nebo projekty nezbývá čas. Při nich se přitom žáci často naučí nejvíce.
„Čeká nás revize celých rámcových vzdělávacích programů,“ potvrdil pro Seznam ministr školství Robert Plaga (ANO).
Čísla z poslední výroční zprávy České školní inspekce dokládají, že naprostá většina studentů nezíská očekávané znalosti a dovednosti, kterých by podle rámcových vzdělávacích programů měla dosáhnout. V českém jazyce se to podaří jen na 6,4 % škol. A to je oproti dalším předmětům ještě vysoké číslo. Matematiku zvládne projít jen 0,6 procenta škol, dějepis 2,6 % a fyziku 1,3 %.
Ministerstvo školství proto plánuje seškrtat povinný obsah učiva ve všech předmětech, aby měli žáci více času na jeho procvičování. S tímto krokem se počítá v dokumentu, který MŠMT právě připravuje – Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030.
„Šetření České školní inspekce ukazují, že rámcové vzdělávací programy, tedy to, z čeho se potom na školách stane školní vzdělávací program a je odučeno, jsou přehlcené obsahem a nezbývá času na procvičování. Musí tedy dojít k redukci učiva,“ potvrdil záměr v Duelu Seznamu ministr školství Plaga.
Na přípravě nové vzdělávací strategie se podílí osmičlenný expertní tým. Seškrtání množství vyučované látky má mimo jiné na starost dlouholetý ředitel Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblík. Ten v rámci dokumentu, který bude podkladem pro vytvoření nové strategie, připravuje celkovou změnu obsahu a způsobu vzdělávání.
„Nutnost redukovat učivo je prostě nevyhnutelná. Pokud bychom se bavili o procentu, já jsem radikálnější a šel bych klidně na 50 procent. Uvědomte si, kolik nových informací neustále přibývá a my je musíme studentům nějakým způsobem zprostředkovat, ale v tu chvíli je nutné zase něco jiného dát pryč, protože ti lidé nejsou nafukovací,“ vysvětluje záměr plánované změny Sáblík.
Svá tvrzení dokládá statistikami. Tři roky od chvíle, kdy absolvent opustí školu, si pamatuje dvě až pět procent toho, co se v minulých letech naučil. Pokud navíc podle Sáblíka informaci nepoužije šestkrát, tak se uloží pouze v krátkodobé paměti a pak ji student nebo už absolvent nenávratně zapomene. Není tedy efektivní se učit takové množství informací, když 95 procent z toho student stejně vypustí.
„Potřebujeme stanovit hutný základ a mít dostatek času, aby se procvičil a opakoval, čímž se vytvoří podhoubí, díky kterému se bude moct student rozvíjet v budoucnosti. Není tedy cílem, aby se studenti méně učili. Naopak učitelé by měli učit méně, aby se studenti naučili více, jak říkal již Jan Ámos Komenský,“ dodává Sáblík.
Návrh hlavních cílů nové vzdělávací strategie Ministerstvo školství teprve finalizuje. Do její přípravy byla zahrnuta široká odborná i laická veřejnost. S potřebou redukovat rámcové vzdělávací programy souhlasí také viceprezident Asociace ředitelů základních škol Pravoslav Němeček.
„Je to 20 let stará věc. Za tu dobu přibyla celá řada věcí, které se musí se žáky řešit, jako je například mediální výchova, více hodin jazyků a dalších, ale nedošlo k žádné redukci. Učitelé tak nemají čas na procvičování, zažití té látky nebo diskuzi. V některých předmětech tak lze obsah a množství látky rozumně redukovat,“ podporuje myšlenku ministerstva Němeček.
Podklady pro novou vzdělávací politiku Ministerstva školství dokončí expertní tým v září. Celá strategie do roku 2030 se bude ještě dopracovávat na jaře. Hotová koncepce se pak dostane na stůl vládě, která by ji měla schvalovat v polovině roku 2020.
