Článek
Na jednání se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem přišel Biden se stejnou rétorikou jako na víkendový summit skupiny G7 nebo setkání lídrů Severoatlantické aliance. Tedy: Amerika je zpátky a je připravena být spolehlivým partnerem – tentokrát EU.
„Je v bytostném zájmu Spojených států mít skvělé vztahy s NATO a s EU. Mám velmi odlišný pohled než můj předchůdce,“ reagoval šéf Bílého domu na vládu republikána Donalda Trumpa. Von der Leyenová přitakala, že poslední čtyři roky nebyly – co se transatlantických vztahů týče – jednoduché. Podle Bidena způsobily ekonomické i technologické změny politickou nestabilitu, jež vedla k „nešťastným výsledkům“.
Vzešlo z nich několik lidí, které lze připodobnit k šarlatánům, kteří se snaží využít těch obav. Vidíme to v Evropě, Spojených státech i po celém světě – falešný populismus. Podle mě je nejlepší odpovědí na tyto změny situace, v níž naše ekonomiky porostou – a porostou společně.
Na úterním summitu na lince USA–EU a prvním oficiálním setkání prezidenta Bidena s šéfy unijních institucí se dostalo na otázky klimatu i, nejen obchodních, vztahů s Ruskem a Čínou. Řešil se ale zejména obchod – lídři a zejména jejich vyjednavači v noci na pondělí dosáhli průlomu ve sporu kolem subvencování výroby letadel Airbus a Boeing, který odstartoval před 17 lety.
„Tím skutečně otevíráme novou kapitolu v našich vztazích, protože u (výroby) letadel přecházíme od sporu ke spolupráci,“ prohlásila Von der Leyenová. Od roku 2004 se evropský blok a Spojené státy navzájem u Světové obchodní organizace (WTO) obviňovaly z nelegální podpory svých výrobců letadel. A u obou stran se přišlo na to, že Airbus nebo Boeing skutečně podporovaly, aby jim zajistily výhodnější pozici na trhu.
Jak je to se cly?
2019: Spojené státy v odvetě za státní podporu pro evropského výrobce letadel Airbus uvalily cla na evropské zboží v hodnotě 7,5 miliardy dolarů (přes 157 miliard Kč) ročně.
2020: EU kvůli subvencím pro Boeing zavedla cla na americké zboží v hodnotě čtyř miliard dolarů (84 miliard Kč) ročně.
2021: V březnu se obě strany ve snaze urovnat spor shodly, že do července výběr těchto cel pozastaví. Bidenova administrativa v úterý uvedla, že cla nebudou strany vybírat pět let.
Urovnání sporů ohledně finanční podpory letadlových výrobců, který politicky přežil tři prezidenty a šest evropských komisařů pro obchod, není z Bidenovy strany nahodilý tah. Ve středu jej čeká důležitý summit s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, a americký prezident tak podle agentury AP doufá v co nejširší podporu ze strany evropských spojenců.
Cla na dovoz kovů trvají dál
Původně se očekávalo, že summit vyřeší i otázku cel na dovoz kovů z EU, která před třemi lety představil Trump. Tak se ale nestalo a Von der Leyenová po schůzce s Bidenem uvedla, že „si je jistá, že najdou řešení“.
A to do konce roku, což jim umožňuje unijní odklad zavedení dalších protiopatření. Podle serveru Politico jsou unijní představitelé ve skutečnosti rozezlení z toho, že Biden toto obchodní tažení proti EU, jež zahájil Donald Trump, nezastavil.
Šéfové unijních institucí Ursula von der Leyenová a Charles Michel s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Do Evropy přiletěl Biden také s jasnou agendou ohledně Číny, s níž je Amerika v otevřené obchodní válce. A ačkoliv demokrat u mnohých témat prezidentskou rétoriku oproti svému předchůdci zmírnil, otázka Číny není ten případ.
Strany se při jednání shodly na tom, že chtějí společně postupovat proti „praktikám Číny, jež ohrožují tržní prostředí“. To je podle Bidena významný krok. Vůči Číně a stejně tak i Rusku se ostatně vyslovily i státy G7 po víkendovém summitu v anglickém Carbis Bay. A lídři na summitu NATO ve společném vyjádření zase uvedli, že Čína představuje bezpečnostní riziko.
Americký prezident po summitu s šéfy unijních institucí odcestoval do švýcarské Ženevy. Právě tam ho čeká ostře sledovaná schůzka s ruskou hlavou státu.
