Respirátory, které netěsní. Podezření se potvrdilo v laboratoři

Od první poloviny března míří do České republiky z Číny dodávky s respirátory a dalšími ochrannými pomůckami, které mají především chránit pracovníky v první linii před infekcí koronaviru.

Nyní se však ukazuje, že ochrana, kterou poskytují dodávané respirátory, může být problematická.

Kontrolu ochranných pomůcek má na starosti Výzkumný ústav bezpečnosti práce, který spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Kontrola se řídí podle evropské normy ČSN EN 149+A1.

Seznam Zprávy však nechaly respirátory navíc otestovat v Ústavu chemických procesů Akademie věd České republiky. A už jsme informovali, že podle expertů tohoto akademického pracoviště se filtrační schopnost respirátorů snižuje z 94 na 40 procent, pokud není respirátor přilepen k obličeji.

A to proto, že masky na obličejích Evropanů nesedí - jsou pro ně menší, než je třeba.

„Respirátory v současné době dodávané z jihovýchodní Asie poskytují v realitě ochranu o něco nižší, než je deklarovaná, a takto je také třeba k jejich používání přistupovat,“ uvedl vedoucí Oddělení chemie a fyziky aerosolů v Ústavu chemických procesů Akademie věd Vladimír Ždímal.

„Čínské pomůcky na obličeji většinou netěsní a jakákoli netěsnost sníží rapidně účinnost,“ potvrdil pak i fyzik a rektor ČVUT Vojtěch Petráček, který je zároveň koordinátorem expertního týmu COVID Czechia. Ten rovněž nechal respirátory otestovat a došel ke stejným výsledkům, jaké zjistily Seznam Zprávy.

Při testu každého čínského respirátoru se musí nejprve posoudit, že není poškozený. Následně je umístěn na tvář testovací figuríny.

„Aby respirátor splňoval deklarovanou kvalitu, musí být na figuríně utěsněn a následně je proveden test průniku testovacího aerosolu respirátorem,“ popsal testování Seznam Zprávám Vladimír Ždímal.

Ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce respirátory z Číny vždy přilepí, aby deklarovanou kvalitu čínských výrobců splňovaly. „Pokud bychom masku nepřilepili, nesplňovala by podmínky těsnosti, ale to se neděje jenom v naší laboratoři,“ řekl Seznam Zprávám pracovník Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, který se nepřál být jmenován.

Norma však nezakazuje masky přilepit. A laboratoře používají k přilepení různé metody.

„Podle našich informací se metody pohybují od použití vteřinového lepidla po aplikaci včelího vosku, ale existují i další varianty,“ řekl šéf Ústavu chemických procesů.

Seznam Zprávy nechaly v Ústavu chemických procesů otestovat dvě medicínské masky - jednu dle čínské normy GB19083-2010, kterou koupilo z Číny Ministerstvo vnitra, a druhou masku dle čínské normy GB19083-2006 od Ministerstva zdravotnictví.

Potvrdilo se, že když nejsou respirátory na tvář figuríny přilepeny, netěsní a nesplňují tak míru ochrany uváděnou čínskými dodavateli.

Zatímco Výzkumný ústav bezpečnosti práce uvedl v protokolu o zkoušce, že ochranné pomůcky splňují normu a odpovídají požadavkům na třídu FFP2, závěry Ústavu chemických procesů V ČR ukazují něco jiného.

„Když jsme respirátory přilepili na hlavu testovací figuríny, ukázalo se, že všechny testované typy přiměřeně vyhověly požadavkům a došli jsme k podobným závěrům jako Výzkumný ústav bezpečnosti práce,“ popisuje Vladimír Ždímal.

Potíž ale nastala, když se ochranné pomůcky na tvář figuríny nepřilepily.

„Filtrační účinnost pak klesla z původních asi 94 % dolů ke 40 %, a to jsme se opravdu snažili respirátor maximálně utěsnit,“ říká akademik Ždímal.

Oba respirátory (ty pro vnitro i ty pro zdravotnictví) tak reálně mají o polovinu horší filtrační účinnost, protože na obličeji netěsní. Stejně tak netěsnily ani respirátory testované skupinou COVID Czechia.

„Pokud přilepeným respirátorem projde méně než 6 částic ze 100, nepřilepeným projde až 60 ze 100, takže dávka viru, kterou může uživatel respirátoru obdržet, je při nepřilepení až desetinásobná,“ vysvětlil expert.

„Pokud se tedy respirátor k tomu, aby prokázal slíbenou míru ochrany pracovníka musí takto nepřirozeným způsobem přilepovat, znamená to, že bez přilepení požadovanou míru ochrany neposkytne,“ dodává.

Rektor ČVUT Petráček pak znovu upozorňuje na to, že i jim výsledky testů respirátorů firmy Honeywell a dalších potvrdily, že masky netěsní. „Je patrný výrazný pokles účinnosti v důsledku nedokonalého přizpůsobení tvaru respirátorů evropskému obličeji,“ uvádí.

K celému problému se vyjádřilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod který spadá Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Ministerstvo uvádí, že testování filtračních polomasek je jednotné v celé Evropské unii a zkušební laboratoře ji měnit nemohou.

„Laboratoře musí nastavenou normu dodržovat, jinak by přišly o svoji akreditaci, a tím i oprávnění k činnosti,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Vladimír Dostálek, mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí.

Výzkumný ústav bezpečnosti práce vydal ke včerejšímu zjištění Seznam Zpráv prohlášení, ve kterém uvádí, že jejich testování je v souladu s platnými normami. „Zkušebna ověřuje vlastnosti daných výrobků podle obecně daných postupů. V této souvislosti doporučujeme blíže se seznámit s procesem posuzování a přezkušování respirátorů podle jednotlivých požadavků evropské normy ČSN EN 149+A1, která je závaznou testovací normou také pro naši akreditovanou zkušební laboratoř a také nařízení (EU) 2016/425,“ uvádí se v prohlášení.

Dalším problémem při testování ochranných pomůcek je zmíněná norma ČSN EN 149+A1, která obecně řečeno kontroluje, zda respirátory projdou prachové částice.

Částice nového koronaviru jsou ale podle Státního zdravotního ústavu daleko menší. Snímek, který SZÚ pořídil, ukazuje, že průměrná velikost viru SARS-CoV-2 se pohybuje v rozmezí zhruba od 80 do 150 nanometrů. A právě průnik nanočástic norma téměř nereflektuje a řada evropských států tak podle expertů nedokáže říct, zda respirátorem virus SARS-CoV-2 projde, nebo neprojde.

„Norma je nevhodná pro určení filtrační účinnosti stejného materiálu s ohledem na zachycení koronaviru SARS-CoV-2. Důvodem je skutečnost, že metoda podle normy vůbec „nevidí“ částice o velikosti 100 nm, protože porovnává hmotnostní koncentrace aerosolu před a za materiálem fotometricky," vysvětluje expert na aerosol Vladimír Ždímal.

Tématem se budeme dál zabývat.