Článek
Senát tento týden schválil třípětinovou většinou přítomných návrh žaloby na prezidenta Miloše Zemana kvůli hrubému porušování ústavy. Šance, že projde i ve Sněmovně, nejsou vysoké. Je třeba 120 hlasů poslanců. Současní ústavní soudci tak zřejmě nedostanou šanci říct, zda se současný prezident zpronevěřuje ústavnímu pořádku. Jednoznačně ano, míní jejich předchůdci, kteří historicky první žalobu na hlavu státu řešili.
Před šesti lety totiž z velezrady obvinili senátoři Václava Klause, které se měl dopustit vyhlášením dílčí amnestie na počátku roku či otálením s navrhováním ústavních soudců. Tehdy mimochodem stačilo schválení horní komorou, protože Klaus byl nepřímo voleným prezidentem.
Co říkají tehdejší členové Ústavního soudu (ÚS) na současný pokus o odvolání prezidenta? Porušuje prezident Zeman neodvoláním ministra Staňka ústavu?
„S ohledem na článek 74, jednoznačně,“ řekla Seznamu bývalá ústavní soudkyně Vlasta Formánková. Článek 74 Ústavy České republiky uvádí, že ‚prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády‘. Podle bývalého soudce ÚS Stanislava Balíka ústava ve všech podobných formulacích počítá s tím, že prezident jedná bezodkladně.
„V ústavě je na několika místech napsáno jmenuje, odvolá. Není to tak, že by to bylo na jeho vůli,“ říká Balík. „Není žádná varianta typu prezident jmenuje po dohodě s premiérem. Je to podobné jako u jmenování profesorů, je to v podstatě ceremoniální funkce. Z tohoto pohledu prezident ústavu porušuje zcela jednoznačně.“
Také ostatní odborníci se na tom, že Zeman neodvoláním ministra Staňka porušuje ústavu, shodují. „Samozřejmě, to ví každý,“ řekl Seznamu bývalý ústavní soudce Miloslav Výborný, který se jinak k žalobě na Zemana nechtěl vyjadřovat.
Ústavní žaloba na Václava Klause
Senátoři prezidentu Klausovi vytýkali rozsáhlou amnestii, nejmenování Petra Langera soudcem, průtahy při podpisu dvou dokumentů týkajících se EU a nečinnost při obsazování uvolněných pozic ústavních soudců. Žaloba dorazila k ÚS tři dny před koncem Klausova mandátu. Soud po třech týdnech řízení zastavil s odůvodněním, že již Klause nelze potrestat odebráním mandátu.
Podobně mluví i Eliška Wagnerová, která byla ústavní soudkyní do roku 2012. Pak byla členskou Senátu, jenž žalobu na Klause k Ústavnímu soudu poslal. „Je to hrubé porušení ústavy, protože prezident zasahuje do kompetencí premiéra,“ řekla Seznamu. Bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu zároveň upozorňuje na možnost kompetenčního sporu, který by měl premiér Andrej Babiš využít. „Ten by byl v tomto případě naprosto čistý,“ popisuje Wagnerová. Ústavní žaloba je podle ní na místě vzhledem k tomu, že premiér nekoná a kompetenční spor nevyvolal.
Ne všichni jsou ovšem přesvědčeni, že se v případě nejmenování Staňka jedná o hrubéporušení ústavy, kvůli kterému by Ústavní soud musel prezidenta zbavit funkce. „Je otázka, jestli by to znamenalo odvolání, i kdyby Ústavní soud rozhodl o porušení ústavy,“ řekla Formánková. „Za tím jsou ještě otazníky, to ještě rozhodováno nikdy nebylo.“
Ústavní žaloba na Miloše Zemana
Žaloba Zemanovi vytýká jmenování premiéra Jiřího Rusnoka a jeho menšinové vlády a držení této vlády v úřadu navzdory opoziční většině, tajné povolební jednání o spolupráci proti předsedovi vítězné strany Bohuslavu Sobotkovi, neodvolání ministra financí Andreje Babiše navzdory výzvě premiéra, otálení se jmenováním předsedy a dalších členů vlády po demisi premiéra Andreje Babiše, nejmenování ministra zahraničních věcí Miroslava Pocheho, snahu o ovlivňování předsedy Nejvyššího správního soudu Josefa Baxy, neodvolání ministra kultury Antonína Staňka a řadu dalších menších porušení ústavy. Senátoři návrh žaloby schválili, v Poslanecké sněmovně ale potřebují ústavní většinu 120 hlasů.
Formánková naráží na skutečnost, že o jádru ústavní žaloby na bývalého prezidenta Václava Klause ÚS vlastně nerozhodl. Žaloba přišla v roce 2013 před ÚS pouhé tři dny před ukončením Klausova mandátu. Soud po třech týdnech řízení zastavil s tím, že nemá smysl o něm dál jednat, protože nelze v té chvíli už bývalého prezidenta Klause zpětně zbavit funkce.
S usnesením tehdy nesouhlasila členka tribunálu Ivana Janů. Verdikt měl podle ní vymezit pravomoci prezidenta i do budoucna. K žalobě na současného prezidenta se Janů vyjadřovat nechce, přestože v případě nejmenování Staňka podle ní ústava hovoří jasně. Hlavní problém ale vidí v ústavní novele, která změnila podmínky žaloby na prezidenta. Zatímco podání ústavní žaloby na Klause bylo plně v rukou Senátu, žalobu na Zemana už musí potvrdit i 120 poslanců, což podle Janů tento nástroj významně oslabilo.
Anketa
Má velká žaloba šanci uspět?
Senátoři před schválením žaloby na Zemana diskutovali o tom, zda je vhodnější takzvaná ‚velká‘ žaloba z dílny senátorského klubu SEN 21, nebo ‚malá‘, která by reagovala pouze na neodvolání ministra kultury.
„Z rozšířené verze vyplývá, že je ústava porušována opakovaně. Je za tím vidět úmysl vykládat si ústavu způsobem, který neodpovídá jejímu materiálnímu jádru,“ říká Balík. „V případě té poslední kapky (neodvolání Staňka, pozn. red.) by se mohlo stát, že Ústavní soud rozhodne až ve chvíli, kdy je ministr odvolán a jmenován nový ministr,“ říká Balík. Ústavní soud by tedy rozhodoval o něčem, co by v tu chvíli bylo minulostí, a intenzita porušení ústavy by nebyla tak velká.
Žádný z bývalých ústavních soudů nechce předjímat, jak se Ústavní soud k žalobě postaví. „Ústavní soud v poslední době indikuje trošku jinak, než se indikovalo v minulosti,“ říká Wagnerová. „Nevím, co se jim tam honí hlavou. Asi by neuspěly všechny takzvané skutky, které jsou v té žalobě popsány, o tom jsem přesvědčená. Je otázka, jestli alespoň některé z nich by Ústavní soud vybral a řekl: ‚Ano, toto je hrubé porušování ústavy.“
Odborníci se navíc shodují, že Sněmovna nejspíš žalobu nepodpoří. Potřebnou ústavní většinu 120 poslanců podle nich navrhovatelé žaloby jen těžko seženou. Ústavní soud se tak zřejmě vůbec nebude žalobou zabývat.
