Řešení potravinové krize? Pojídání labutí i udávání za nedojedený talíř

Krizová situace si žádá krizové řešení. Vůdce KLDR Kim Čong-un před půl rokem přirovnal aktuální potravinovou situaci v zemi k období devastujícího hladomoru, kterým si Severní Korea prošla v 90. letech. Zemřely tehdy stovky tisíc lidí.

Ačkoli monitorovací skupiny nezaznamenaly žádné známky masového hladovění nebo humanitární katastrofy, Kimovy komentáře naznačují, že k současným obtížím přistupuje s vážností, což zahraniční analytici považují za největší zkoušku jeho téměř desetileté vlády.

Závažnost problému potvrzují i poslední snahy severokorejských úředníků propagovat přínosy chovu králíků a sumců v rýžových polích, ale také druhu, jehož pojídání nemá ve světě obdoby. Černých labutí.

Státní média Rodong Sinmun a DPRK Today začala opěvovat maso okrasného ptactva jako cenný zdroj bílkovin a „antikarcinogenních“ látek. „Černé labutě jsou vzácní okrasní ptáci. Jejich maso je chutné a má léčivé účinky,“ napsal minulý týden server Rodong Sinmun. „Položili jsme základy pro jejich šlechtění v průmyslovém měřítku s cílem aktivně přispět ke zlepšení životní úrovně lidí.“

Maso černých labutí obsahuje imunoglobulin, kyselinu linolovou a antikarcinogenní látky, které se v jiných druzích masa vyskytují jen zřídka, cituje DPRK Today úředníka jedné z chovných farem černých labutí ze severovýchodního Jongpchjongu.

Černá labuť je urostlý vodní pták, který žije převážně v jihovýchodních a jihozápadních oblastech Austrálie. „Labutí pavilon“ Severokorejci vybudovali v rámci kachní farmy Kwangpho, kde také započne chov v industriálním měřítku. Výzkum chovu těchto vzácných ptáků určených na maso začal už na jaře roku 2019, píší státní média.

Podle Binga Ji-changa, generálního tajemníka jihokorejské ornitologické společnosti v Jižní Koreji, je chov černých labutí na maso světovou raritou. „Nikdy jsem neslyšel, že by se kdekoli jinde na světě černé labutě chovaly pro lidskou spotřebu,“ řekl pro This Week in Asia. „Ale nemyslím si, že s jejich chovem a konzumací masa budou nějaké problémy, protože jejich nutriční hodnoty by měly být stejně dobré jako u jiných vodních ptáků.“

Pro svou vzácnost černé labutě platí za symbol vysokého postavení. Na druhou stranu jim lidé kvůli barvě peří přisuzují temné vlastnosti. V evropské mytologii a během 18. a 19. století byly černé labutě považovány za ďáblovy posly, stejně jako třeba černé kočky.

Naučit lidi konzumovat maso černých labutí je jedním z mnoha neobvyklých opatření, která KLDR přijímá za účelem zvýšení potravinové jistoty. Zbídačený socialistický stát čelí hned trojnásobné ráně – mezinárodním sankcím, pandemii covidu-19, která uzavřela hranice a odřízla záchranné lano Číny, a záplavám.

Že je potravinová situace v zemi „napjatá“, uznal Kim Čong-un několikrát. Omluvil se také za oběti, které občané musí pro potlačení pandemie přinášet. Nedávno vydal rozkaz zmobilizovat všechny schopné muže a sklidit poslední zbytky použitelného obilí. Problémy s nedostatkem potravin přirovnal vůdce k „pocitu, jako by kráčel po tence zamrzlé řece“, uvádí zpráva jihokorejské špionážní agentury. Další rozkaz vydal Kim směrem k severokorejským vojákům, jejichž rodiny mají nyní za úkol chovat králíky, píše web Daily NK.

Humanitární krizi nepomáhají ani sankce, kterým KLDR čelí kvůli svému jadernému a balistickému programu. Čína a Rusko tak Radě bezpečnosti OSN předložily přepracovanou rezoluci, která navrhuje zrušit zákaz vývozu mořských plodů a textilu i dovozu rafinované ropy. Agentura Reuters, která měla příležitost do dokumentu nahlédnout, píše, že cílem zrušení sankcí je „zlepšit živobytí civilního obyvatelstva“ KLDR.

Sankce OSN se na Pchjongjang vztahují od roku 2006. „Čína vždy projevovala vůli zabývat se humanitárními dopady způsobenými sankcemi uvalenými Radou bezpečnosti,“ řekl minulý měsíc novinářům čínský velvyslanec při OSN Čang Ťün.

Zemí, která hrozící nedostatek potravin taktéž řeší oblíbeným způsobem, a to kampaněmi, je Čína. V pondělí čínská vláda oznámila další zpřísnění velké kampaně proti plýtvání potravinami, kterou nazývá Kampaň za čistý talíř. Tu zahájila minulý rok kvůli rostoucím obavám o potravinovou bezpečnost v pandemickém období. Přestože „dosavadní úsilí vedlo k hmatatelným výsledkům“, vláda na svých webových stránkách poznamenala, že je načase vytvořit „kvalitnější, účinnější a udržitelnější celonárodní systém“.

Jídelny ve školách a na úřadech by tak měly nadále redukovat porce jídla a vyvarovat se plýtvání. Vláda plánuje zřídit indexový systém hodnotící množství vyhozeného jídla. Osvětou projde také veřejnost. Strávníci by si neměli objednávat více, než zvládnou sníst, a jakmile uznají, že jídlem plýtvá restaurační zařízení, je namístě jej nahlásit.

Pro oficiální akce vláda doporučuje nahradit rauty menšími bufety, zároveň zakazuje společnostem na školeních pořádat okázalé hostiny. Nutnost šetřit jídlem mají svým zákazníkům připomínat také cateringové firmy, kterým je doporučováno prodávat menší porce. Na rodinách je pak nakupovat jen to nejnutnější a zaměřit se na zero waste kulinářství, tedy bezezbytkovou kuchyni.

Pokud se Číně podaří vypořádat se s plýtváním, mohla by snížit svou závislost na dovozu a předejít problémům s dodavateli. Dovoz zemědělských produktů, jako je kukuřice, pšenice a hovězí maso, meziročně vzrostl na rekordní úroveň. Stejně tak se prudce zvyšují ceny zeleniny, vajec a vepřového masa. Více než dvojnásobek oproti říjnu zaplatí Číňané za okurky, špenát a brokolici. Špenát je dražší než některé kusy vepřového masa, uvádí index cen zeleniny v Šou-kuangu, obchodním centru v provincii Šan-tung.

Ministerstvo zemědělství minulý měsíc slíbilo, že zasáhne proti hromadění zeleniny a zajistí stabilní dodávky. Stabilitu ve společnosti však na začátku týdne narušilo ministerstvo obchodu svým blíže neobjasněným doporučením, aby si lidé „udělali zásoby denních potřeb a potravin“. Vzhledem ke zdražování potravin a hrozbě covidových lockdownů se Číňané sebrali a výzvu ministerstva – k jeho následné nelibosti a překvapení – uposlechli ve velkém.