Článek
Nejraději vzpomínají na svých prvních pětatřicet let. Neradi se vracejí do let padesátých, popisuje ve Výzvě režisérka dokumentu Theodora Remundová.
„Vzpomínky na tu dobu jsou pro ně kontroverzní. Bylo tam pro ně hodně bolesti a kompromisů, které museli sami se sebou uzavírat.“
Dokument pro Českou televizi teď dokončuje a říká, že asi nejtěžší na něm bylo pamětníky vůbec najít a přimět, aby o svém životě mluvili.
„Je zajímavé, že působí pozitivně, přestože někteří zažili hrůzostrašné věci. Jedna paní byla přítomna vraždění německých vojáků po válce. Pan Zeman zase nese linku osudu židovského obyvatelstva. Jeho rodiče byli na konci války deportováni do Polska. On je tak ztratil a má to stále v sobě. Ale má už určitý nadhled a nepůsobí to depresivně,“ říká Remundová.
Nejvýraznějšími osobnostmi za celé století Československa pro většinu z pamětníků zůstávají prezidenti Masaryk a Havel. Paradoxně třeba vzpomínky na Mnichov nebo sametovou revoluci u nich tak výrazné nejsou.
Jak své respondenty do cyklu Moje století hledala? Jak pamětníci vnímají justiční vraždu Milady Horákové? A co pro ně znamenala doba komunismu?
Podívejte se na rozhovor v úvodním videu.