Republika drahých nájmů. Víc se zdražovalo jen v Litvě

Eurostat se ve své statistice ohlédl za cenami nemovitostí a nájmů v uplynulých 12 letech. Údaje ukázaly, jak divoce s trhem evropských nemovitostí zamávala ekonomické krize, kterou se starý kontinent nakazil z USA po prasknutí tamní nemovitostní bubliny.

Pozoruhodně nudně se vyvíjí především křivka nájmů, která vykazuje obrovskou odolnost vůči vnějšímu prostředí. Krize nekrize, nájmy se zvyšovaly od roku 2007 prakticky stejným tempem a nakonec průměrný Evropan platil ve třetím čtvrtletí roku 2019 za průměrnou činži o 21 procent víc než před 13 lety. Nájmy rostly ve všech evropských zemích s výjimkou nešťastného Řecka, kde spadly o 17,5 procenta, a Kypru, kde se prakticky nezměnily (poklesly o 0,3 procenta).

Jenže to je průměr. České nájmy podle evropského propočtu vyskočily mezi lety 2007 až 2019 o závratných 78,6 procenta, což stačilo v žebříčku na druhé místo hned za Litvou. Tam činže vyskočily na dvojnásobek (101,1 procenta), ve třetím Maďarsku pak vzrostly o 67,8 procenta. Evropští statistici ve svém přehledu zachytili deregulaci nájmů, která probíhala několik let po sobě právě od roku 2007 do roku 2010, v Praze a většině dalších krajských měst pak až do roku 2012.

Čeští statistici uváděli v roce 2007 podle různých typů nájemného cenu za metr čtvereční kolem 33 korun, u nových smluv pak zhruba 65 korun. A v listopadu loňského roku se průměrný nájem pohyboval kolem 91 korun za metr čtvereční.

„Ceny pronájmů za uplynulých pět let skokově zvýšily. Například v Praze můžeme mluvit o nárůstu 50 až 60 procent, v Brně a dalších větších městech přibližně o 40 procent. Součásný růst se se sice zpomalil, ale rozhodně nezastavil,“ potvrdil Jaroslav Nedvěd z realitní kanceláře Re/Max Anděl. Doplnil, že růst podporují drahé nemovitosti obecně, ale také politika České národní banky. Ta se snaží zchladit nemovitostní trh regulací hypoték, na které pak dosáhne méně lidí – a těm pak nezbývá jiná možnost, než sehnat nájemní bydlení.

O poznání bouřlivěji se vyvíjely ceny evropských nemovitostí. Zatímco ještě v roce 2007 průměrné ceny rostly dle očekávání, po propadu ekonomiky se dokázaly na úroveň roku 2007 vrátit až v roce 2015. A od té doby dynamicky rostou, při srovnání s rokem 2007 nyní průměrný Evropan zaplatí o 19,1 procenta víc.

Ale zase jde jen o průměr, do kterého patří například i Řecko. To jako jediné zažilo v rámci nemovitostního trhu úplné zborcení cen, dekádu trvající ozdravná kúra a boj o udržení v eurozóně srazily průměrnou cenu řeckého domu nebo bytu o 40 procent. Majitelé nemovitostí ve Španělsku, na Kypru, v Itálii nebo v Irsku, které ekonomický propad a následná nemovitostní krize postihly také, museli z hodnoty svých realit rovněž odečítat – ale méně než 20 procent. Smutné druhé místo v této kategorii drží Rumunsko, tamní domy a byty ztratily mezi lety 2007 až 2019 27,2 procenta ceny.

Opačnému konci žebříčku pak nevévodí Česko, jak by našinec očekával. V sousedním Rakousku podražily nemovitosti o 85,5 procenta, v Lucembursku o 80,6 procenta a bronz bralo Švédsko, kde bydlení podražilo o 80,3 procenta. Českou republiku se zhruba 60procentním zdražením ještě těsně předběhlo Maďarsko.

Eurostat zveřejnil podrobnější data za 3. čtvrtletí minulého roku, ze kterých vyplývá, že tempo růstu cen v Česku sice zvolňuje, i tady však stačí na šestou příčku evropského žebříčku. V porovnání se třetím čtvrtletím roku 2018 podražily české nemovitosti o 8,6 procenta, hůř na tom bylo jen Lotyšsko, Slovensko, Lucembursko, Portugalsko a Polsko.

Podle údajů Eurostatu však už české nemovitosti mají špičku za sebou a tempo růstu jejich cen postupně slábne. Například ve druhém čtvrtletí roku 2017 podražily tuzemské domy a byty o 13,3 procenta.

V letošním roce by vzhledem k vysokým cenám nemovitostí vůči příjmům českých domácností mělo tempo růstu cen bytů a domů zvolnit, očekává analytik BH Securities Štěpán Křeček.

„Tomu budou napomáhat restriktivní doporučení České národní banky na hypotečním trhu, která omezují přítok peněz na realitní trh. K růstu cen nemovitostí však mohou napomáhat nízké úrokové sazby na hypotečních úvěrech, kterými se banky snaží získat nové klienty,“ doplnil.