Článek
Částečně ale zahraniční pacientky nahradily tuzemské, těch podle center bylo asi o deset až 15 procent více. ČTK to řekl Štěpán Machač, předseda sekce asistované reprodukce gynekologicko-porodnické společnosti. Pacientky z jiných zemí jezdí na kliniky v ČR především kvůli přijetí darovaných vajíček, z celkového počtu těchto výkonů v roce 2017 připadlo 86 procent na pacientky ze zahraničí. U Češek se v posledních letech zvyšuje zájem o zamražení vajíček či embryí s cílem uchování plodnosti do budoucna. Mezi roky 2010 a 2017 se jejich počet zvedl dvacetinásobně.
Reprodukční kliniky podle Machače loni zaznamenaly pokles počtu zahraničních klientů. „Pro některé kliniky to byl 50 procent pokles, pro některé 20, ale vždy byl pokles,“ řekl Machač, který jako lékař působí na několika klinikách asistované reprodukce. Důvodem byla podle něj obava zahraničních pacientek z nákazy covidem-19 v ČR, odrazovala je i nutnost podstoupit karanténu a obecně špatné jméno Česka při zvládání pandemie. Největší pokles kliniky podle Machače zaznamenaly u klientek z USA, Spojeného království a Irska.
Výpadek částečně nahradili čeští pacienti a pacientky, jejich počet loni vzrostl asi o deset až 15 procent. A tento trend podle Machače pokračuje i letos. U cizinců bude letos záležet na dalším vývoji pandemie. „Ale objednávky na léto jsou optimistické,“ poznamenal Machač.
Podle lékařů dlouhodobě roste věk párů, které pomoc reprodukčních klinik vyhledají. Při první návštěvě dosahuje průměrně přes 37 let. Podle některých kritiků se z asistované reprodukce stal v Česku výnosný byznys. V oboru podnikal i premiér Andrej Babiš (ANO). Fond Hartenberg, jehož prostřednictví Babiš investoval ve zdravotnictví a který dnes spadá do jeho svěřenských fondů, podle dřívějších informací měl asi čtyřicetiprocentní podíl na trhu. Celkem bylo loni v Česku podle dat odborné sekce 36 center asistované reprodukce.
Zdravotní pojišťovny platí tři až čtyři pokusy mimotělního oplodnění ženám do 39 let, zpravidla ale ženy i tak musí doplácet na léky částky v řádech tisíců korun. Pokud si pacientky hradí vše samy, platí podle typu výkonu desítky tisíc korun.
V Česku lékaři udělají ročně kolem 15.000 cyklů mimotělního oplození (IVF), z toho zhruba tři čtvrtiny tvoří české pacientky a čtvrtinu cizinky. Podle Machače je ČR v počtu těchto výkonů za vrcholem. „Kliniky které se zaměřují na zahraniční pacienty, už neporostou,“ uvedl Machač. Důvodem je mimo jiné uvolnění legislativy v této oblasti v některých dalších evropských zemích. „Českých pacientek naopak přibývá, ale celkově nenahradí cizince,“ doplnil lékař.
Podle předběžných čísel Národního registru asistované reprodukce lékaři v roce 2019 v ČR vykonali 46.257 cyklů souvisejících s asistovanou reprodukcí, z toho 37.787 byly výkony s cílem otěhotnět. Nejvíce, a to zhruba 16.100, bylo případů přenosu rozmražených embryí, asi 14.700 bylo cyklů mimotělního oplození, 5950 se týkalo přijetí darovaných vajíček a asi 990 přijetí darovaných embryí. Kromě toho služby reprodukčních klinik vyhledávají lidé také kvůli zamražení vajíček či embrya s cílem uchování plodnosti do budoucna. Zájem o tento výkon v posledních letech velmi stoupá a zvyšuje se i podíl Češek, které o to mají zájem. V roce 2017 tento výkon kliniky udělaly pro 1284 Češek, což je dvacetkrát víc než v roce 2010.
Počet a podíl zahraničních pacientek v reprodukčních klinikách dlouhodobě stoupal. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) má detailní data do roku 2017. V roce 2010 absolvovalo v Česku mimotělní oplodnění asi 1970 cizinek, o sedm let později jich bylo dvakrát více a jejich podíl na celkovém počtu IVF stoupl z 15 na 26 procent. Podobná byla situace i u dalších výkonů spojených s asistovanou reprodukcí. V případě přenosu rozmražených embryí se počet zahraničních klientek mezi lety 2010 a 2017 zčtyřnásobil z 1260 na 5580. Největší podíl cizinek je u přijetí darovaných vajíček, kde se dlouhodobě pohyboval nad 80 procenty. Dárkyněmi jsou v naprosté většině české ženy.
