Reprezentace mi teď připomíná tým z roku 1996, říká agent Müller

Jako reprezentant nastupoval Jiří Müller v mládežnických výběrech, kvůli zdravotním problémům ale hráčskou kariéru musel brzy ukončit. A rozvinul se v jiném oboru. Po začátcích u Zdeňka Nehody si otevřel vlastní agenturu ESAM. Na seznam jeho nejznámějších klientů patří Tomáš Sivok či Tomáš Necid, agent nyní zastupuje například i Micka van Burena z pražské Slavie. Müller je blízkým přítelem a spolupracovníkem Pavla Nedvěda a superagenta Mina Raioly.

Chystáte se už na letní fotbalové žně, až proběhne mistrovství Evropy a začne se licitovat o nejrůznějších transferech?

Samozřejmě. Kdyby to byly žně, tak bych byl samozřejmě rád – jako každý agent, jako každý hráč. Ale dneska jsme v situaci ovlivněné pandemií, takže vlastně nikdo neví, co bude. Jak to bude, v jakých částkách, v jakém měřítku, v jaké intenzitě budou přestupy probíhat. Samozřejmě že budou. Ale jak to bude všechno vypadat, to se teprve uvidí.

Máte zprávy, jak to bude vypadat s možností snížení přestupových částek? Protože ty za poslední léta vyletěly nahoru a současná covidová doba asi něčemu takovému úplně nepřeje.

To na jednu stranu máte pravdu, částečně bych s tím ale nesouhlasil. Největší dopad to bude mít na menší kluby nebo na menší ligy, ale jak už jsem říkal několikrát, na ty nejlepší hráče a i nejlepší týmy peníze vždycky budou. Ani bych neřekl, že přestupové částky budou klesat, určitě ale v současné době nebudou stoupat. Myslím si, že to pár let vydrží. Ale určitě budou nejlepší hráči přestupovat i nadále a nějaký transfer přesáhne sto milionů eur, o tom jsem přesvědčený.

Vy jste tak trošku naznačil, že problematické časy mohou nastat třeba i pro české kluby, včetně pražské Slavie.

Určitě se to dotkne klubů, které nehrají evropské poháry. Což se týká menších lig, protože tam může být nastat úbytek příjmů od sponzorů, nejsou v nich takové příjmy z televizních práv jako v těch nejbohatších ligách. Ale na druhou stranu, kluby, které se dostanou do poháru nebo třeba až do základních skupin, by měly podle zpráv, které mám, profitovat z toho, že i v Evropské lize by UEFA měla částky oproti minulým ročníkům navyšovat. Takže ve finále je to dobrá zpráva pro ty týmy, které budou hrát evropské poháry.

Teď se podívejme na jeden konkrétní případ, který do jisté míry, dá se říct, i pobavil české fotbalové publikum. Jde o kauzu Kanga. Nebo Kianga. Já teď vlastně nevím, jak mu mám říkat. Hráč, který přestupoval, ať už do Sparty, nebo potom zase zpátky do CZ Bělehrad, a teprve teď se ukázalo, že je to chlapík o pět let starší, než bylo uváděno. Navíc není z Gabonu, ale Demokratické republiky Kongo. Takže hrál na zfalšované doklady. Pamatujete na nějaký takový podobný případ v historii?

Abych řekl úplně upřímně, já velkou zkušenost s hráči z Afriky nemám. Ale samozřejmě spousta lidí kolem mě s nimi pracuje, příběhů jsem slyšel mnoho. My se jako agentura této destinaci víceméně vyhýbáme, protože práce je tam složitější, co se týká povolení, víz a pasů. Navíc u většiny hráčů z afrického kontinentu bývá obvyklé, že jejich pasy nebo data narození jsou prosincové, což je strašně zvláštní. Trochu to zavání tím, že asi není všechno tak, jak by mělo být. A to, že se to teď stalo Kangovi, mě vlastně nepřekvapilo. Protože tyhle věci se dějí a asi se dít budou. Takový obrovský kontinent, jako je Afrika, nabízí velké množství hráčů. Tyhle podvody podle mě budou pokračovat dál a jde o to, kdo na to přijde a kdo ne.

Můžete odhadnout, co se vlastně teď kolem Kangy bude dít? Mám na mysli to, jestli může být ještě postižen třeba i jeho současný klub Crvena Zvezda, nebo bude spíš vymáhat škodu po svém hráči, protože se klidně může stát, že by UEFA mohla říct něco ve smyslu – vy jste tady zaměstnali hráče de facto podvodem, takže zapomeňte na pohárové umístění, které jste si uhráli. A ještě dostanete třeba dva roky zákaz účasti v evropských soutěžích.

Tak samozřejmě UEFA je mocná, a když si to takhle rozhodne, tak asi proti tomu nepojede vlak. Zase na druhou stranu bych se zastal Crvene Zvezdy i těch klubů předtím. Když někdo ukáže pas a ten projde všemi kontrolami, co se týká vízových povolení a všeho, co k tomu patří, tak vlastně kdo má zjistit, jestli ten pas je v pořádku nebo není? Kluby nejsou policie. Nevím, kdo z nás pozná zfalšovaný nebo nezfalšovaný pas. Takže já bych kluby tolik nevinil. Samozřejmě ve chvíli, kdy to věděl samotný hráč, jakože to věděl, tak ten by si trest samozřejmě zasloužil. To je bez debat. Ale kluby bych nevinil.

To s vámi souhlasím, jen jsem to bral jako příklad, co se může eventuálně stát. Protože nikdo nevíme, jak bude UEFA rozhodovat. A ještě bych se připojil k tomu, kdy jste mluvil o trestu pro Kangu, který je podle mě samozřejmý. Asi podobně by měl být trestán i jeho manažer, agent nebo skupina, která se o něj stará, protože ti, předpokládám, asi dobře věděli, která bije. Protože někdo musel falešné dokumenty připravit.

Tohle je otázka do pranice. Hráči, o kterých se bavíme, mění agenty jako ponožky. To se prostě někdy stává. Protože je skupina lidí, kteří hráče dotáhnou z Afriky do Evropy, v tom lepším případě se jim začne dařit, začnou vydělávat větší peníze, podepíšou novou smlouvu a mnohdy se stane, že zapomenou na ty, kteří je do Evropy přivedli. Najednou je získá jiný agent a vždycky je otázka, jestli o problému s věkem ví, nebo neví. Samozřejmě ten hráč může být napojený na nějakou skupinu, ta je s okolnostmi seznámená, ale pak to tahle skupina přehodí zase na někoho jiného a ti už to vědět nemusí. Ti už prostě pracují se známými údaji. S pasem, s datem narození, s dalšími informacemi. Jsem přesvědčený o tom, že málokdy se stane, že ten či onen hráč je od začátku své cesty z Afriky do Evropy pořád se stejnou skupinou nebo se stejným agentem. Takže je to na vyšetřování. Jako u policie. Kdo u toho od začátku byl a nebyl. Samozřejmě agenti nebo skupiny, kteří to takhle falšují, by samozřejmě měli přijít o licenci a vůbec by ve fotbale neměli fungovat.

Když tak přemýšlím o situaci v Africe, tak pro kluky, jako je Kanga, a pro mnoho dalších vlastně to, že jdou do Evropy, neznamená, že si jdou zahrát fotbal. Pro ně je to prostě živobytí, ale nejenom pro ně. Na ně jsou navázány desítky dalších členů poměrně rozsáhlých rodin. Takže si dovedu představit, že ve chvíli, kdy konkurence je opravdu veliká, protože z Afriky každý rok odchází tisíce a tisíce hráčů do Evropy, jsou schopni udělat v podstatě cokoliv pro to, aby nějakou tu šanci dostali.

Přesně tak. Na tohle nejde odpovědět lépe. Je to přesně tak, jak jste říkal. Samozřejmě nejsmutnější na tom je, že většinou jsou ti hráči z velkých rodin, mraky bratrů, sester, prarodičů, a jakmile se mu začne dařit, tak ho prostě skoro svléknou z kůže. A pak záleží na tom hráči, jak je nebo není psychicky odolný. Jestli tu situaci zvládne, nebo nezvládne. Případů hráčů, kteří vydělali obrovské peníze, kterým se ta cesta povedla, je hodně. Stejně jako těch, kteří neuspěli. Ale i u těch velmi úspěšných občas vidíme nebo čteme, že po kariéře do pěti deseti let přijdou úplně o všechno.

Já můžu srovnat případ Kanga s velkým talentem, dneska už německým fotbalistou Moukokem z Borussie Dortmund. Je to takové zázračné dítě. Již ve dvanácti třinácti letech hrál o tři kategorie výš. A v patnácti v podstatě za jednadvacítku. A čekalo se, až mu bude přesně šestnáct let, aby mohl nastoupit i za áčko Borussie Dortmund v bundeslize, potažmo v evropských pohárech. U něj také vznikly pochybnosti, kolik mu vlastně je, protože byl tak extrémně dobrý a natolik převyšoval svoji konkurenci, své vrstevníky, že došlo i na rentgeny, na zkoušky toho, jak má vyvinuté kosti, klouby, a podle toho se odhadovalo, jestli lidé kolem Moukoka říkají pravdu. Myslíte si, že tohle je cesta do budoucna?

Jednoznačně. Ani jeden z nás dvou nejsme doktoři, ale jestli někdo v patnácti nebo v šestnácti letech hraje extrémně dobře za dospělé a stíhá tempo a nejsou vidět fyzické rozdíly… Samozřejmě že se to může stát. Ale nějaká záhada v tom určitě bude. Takže jestli do budoucna budou kluby trvat na podrobných lékařských prohlídkách, tak jenom dobře pro všechny, ve finále i pro samotné hráče. Protože když se kdekoliv vyskytne takhle mladý fotbalista a je extrémně dobrý, tak konkurence i spoluhráči, protihráči, agenti začnou zkoumat, jestli je to normální, že takhle brzy hraje za áčko. Protože v tu chvíli, ať chcete nebo nechcete, začne tlak od rodičů, spoluhráčů – jak to, že tenhle už hraje a ten náš ještě ne? To je takové zamotané kolečko.

Samozřejmě že někdo je na velký fotbal připraven dřív, někdo později. Ale jestli se doopravdy v takovém obrovském množství falšují příslušné dokumenty, tak se musí jít cestou důkladných kontrol. V tom systému jede víc lidí, i z velkého fotbalu, kterým to vyhovuje, protože hráč jim třeba odevzdává dva tři roky svoji práci a pak je jim jedno, jestli mu je čtyřicet nebo pětatřicet. Říkám to s velkou, velkou nadsázkou a neříkám, že to tak musí být. Ale když to už takhle dlouho funguje, musí nastoupit kontrola. Čím dříve, tím lépe.

Když se na to podívám z pohledu agenta, jakou vlastně máte možnost ochrany nebo kontroly? Teď hypotetický příklad, najdete v Africe skvělého hráče, ale po zkušenostech třeba s Kangou si budete chtít nějakým způsobem ověřit, jak na tom opravdu je, co se týká věku. A existuje vůbec způsob?

Já jsem Afriku navštívil dvakrát, vidím v ní samozřejmě jako všichni ostatní z branže veliký potenciál, ale také spoustu obrovských starostí, co následuje potom. Já nebo moje agentura jsme zdrženliví, nechceme se moc do Afriky pouštět. To zaprvé. A zadruhé, fotbal se vyvíjí, názory se vyvíjí, můžeme se posunout, budeme třeba tuto cestu podporovat víc, budeme se o ni víc snažit. Ale v tu chvíli půjde jako první otázka k doktorům, jestli vůbec jde něco takového zjistit. Jestli na to máme tady v Čechách kapacity a dokážeme poznat, jestli vybraný hráč má opravdu věk, který je uveden v pase. Anebo ne. Tím předejdete problémům, o kterých jste mluvil. Já bych byl do budoucna velmi nerad, aby moje jméno bylo spojováno s tím, že se tady falšují pasy nebo že tomu hráči je pětadvacet a ono mu je ve skutečnosti třicet. To bych opravdu nechtěl.

Blíží se mistrovství Evropy. Dá se říct, jak může vystoupat transferová cena hráče, když se mu podaří Euro?

Už jsme to tady zažili v letech, kdy hrál Pavel Nedvěd, Karel Poborský, Vláďa Šmicer, Patrik Berger. Ten tedy shodou okolností už hrál v Německu. Ceny najednou vyrostly a tenkrát ti kluci po mistrovství Evropy odcházeli za částky, které do té doby pro nás byly science fiction. Bylo to díky tomu, že jsme se dostali do finále mistrovství Evropy a ti kluci udělali obrovský úspěch. Takže co se týká našich hráčů, když budeme úspěšní, tedy bavíme se o semifinále nebo finále, tak určitě by pak částky vystřelily daleko výš, než jsou teď ty aktuální. A to se týká všech hráčů, z „menších zemí“ nebo z méně oblíbených lig, ne z těch top soutěží.

Nebo se stane, že někdo zahraje už ve skupinách fantasticky, nastřílí hodně gólů nebo bude mít spoustu asistencí, bude vévodit tabulkám těch nejlepších, a v tu chvíli samozřejmě cena roste. Jestli někdo ve skupině ze tří zápasů dokáže dát pět šest gólů, tak samozřejmě v tu chvíli je zajímavý pro ty všechny kluby. To není náhoda. Stejně jako když je součástí týmu, který postupuje dál a dál, tak cena samozřejmě také roste.

Já si vzpomínám na první podobný příklad, co se týká českého fotbalisty, v té novodobé historii. Tomáš Skuhravý a mistrovství světa v Itálii.

A ještě mistrovství světa. Správně. Ještě to bylo hned po revoluci. Tehdy jsme postoupili na mistrovství až do čtvrtfinále. Dal hattrick proti Kostarice, dal gól nebo dva Americe, ještě se hrálo v Itálii, což byla v tu dobu pro Tomáše obrovská výhoda, protože Itálie v té době byla liga číslo jedna, kde se točilo nejvíc peněz. V jejich zemi při mistrovství světa ve skupině s Italy dával tolik gólů, byl zkrátka vidět. Díky tomu se potom dostal, kam se dostal. A samozřejmě také přestoupil za částku, o které se v Československu mohlo všem do té doby jenom zdát. Pochopitelně kdyby Tomáš Skuhravý tyhle góly dal za Německo nebo za Itálii, tak ta cena by byla třeba trojnásobná. Ale to už je zase jiné téma.

Když se podíváte na současný český výběr, kdo by mohl udělat během mistrovství Evropy díru do světa?

Začnu tam, kde jsem před chvilkou skončil. V první řadě musíme jako tým udělat díru do světa, protože v tu chvíli se s tím svezou hráči. Když neuděláme jako tým dobrý výsledek, což při mistrovství Evropy by mělo být semifinále, tak se toho moc, co se týká cen hráčů, měnit nebude. Ale kdyby se povedlo postoupit daleko, tak myslím, že Lukáš Provod by určitě mohl být zajímavý. A třeba mladý Hložek, když se dostane do nominace, bude hrát a bude zdravý a zase tým něco dokáže a jemu se to také povede, může také vystřelit nahoru. Kvalitních hráčů máme dost, jsem přesvědčený o tom, že vůbec nemáme špatný výběr. Trošku mi to připomíná i ten rok 1996.