Článek
Jako první se na konci listopadu v Plzni objevil pár rukou, který evokoval představu, jako by někdo vylézal zpod katedrály. „Dílo má symbolizovat naději,” vysvětluje Řezníček a dodává, že s tím souvisí i umístění plastiky - u andělíčka, na kterého si Plzeňané chodí pro štěstí sahat.
V lednu se v Plzni objevily další plastiky, Řezníček do chodníku u Divadla J. K. Tyla instaloval pětici úst s různými výrazy. Ty vzdávají hold hercům plzeňského divadla.
Posledním dílem je pětice chodidel, která se nacházejí na schodech do Velké synagogy. Připomínají židovské transporty, jež byly vypravené z Plzně právě v lednových dnech.
Řezníček se snažil svá díla do ulic umístit nepozorovaně. „U synagogy a u divadla jsem se tvářil, že opravuji dlažbu,” líčí Řezníček. Dodává, že při instalaci chodidel se ale spustil alarm a celou záležitost musel vysvětlit přivolanému pracovníkovi. „Zrovna tuto instalaci jsem měl ale předem posvěcenou od Židovské obce v Plzni,” říká.
Žádná další díla pro veřejný prostor v současné době Řezníček nechystá.
