Reportáž z nejproočkovanější obce Česka. O třetí dávce tu nechtějí slyšet

Za nejbližším očkovacím centrem musí dojíždět do nedalekého Pelhřimova. Cesta autem po klikatých silnicích Vysočiny zabere asi půl hodiny. Přesto se Pacov dokázal dostat do čela žebříčku nejproočkovanějších obcí s rozšířenou působností.

Podíl lidí naočkovaných alespoň jednou dávkou se pohybuje nad 54 procenty, v Pacově nad 63 procenty.

„Opravdu?“ reaguje na prvenství v pomyslném žebříčku černovláska Martina. V námořnicky pruhovaném tílku si ve čtvrtek užívala trochu odpoledního vánku u hlavní ulice, která protíná celé město. „Já jsem tady úplná černá ovce. Nejsem naočkovaná,“ svěřuje se mladá žena a rozpáleně dodává, že proočkovanost dává místním pocit bezpečí: „Oni se tím tady i chlubí. Vidí, že nemám roušku, a oni ji také nemají, že není důvod, že jsou naočkovaní. Myslí si, že se jim nic nestane…“

Přesto se na první pohled nezdá, že by místní přikázanou ochranu dýchacích cest okatě zanedbávali. Z obchodů vycházejí převážně s nasazenými respirátory.

Martina své rozhodnutí nenechat se očkovat vysvětluje tak, že nerozumí tomu, proč by se kvůli novému viru měla hned nechat „píchat“.

Během dne stráveného v Pacově narazil reportér ještě na jednoho neočkovaného člověka - opět mladší ženu. Ta zdůvodňovala svůj postoj tak, že je na mateřské a „jde to mimo ni“.

Ostatní oslovení naopak tvrdili, že neznají nikoho, kdo by se nenechal očkovat. A nevadí jim ani to, že buď museli za injekcí k místním praktikům, nebo do centra v Pelhřimově.

„Vždyť je to sotva 25 minut,“ usmívá se starší muž v modrých montérkách u bankomatu. „V práci jsou všichni očkovaní, to jo, ale jak to mají ostatní ve městě…“ starší muž v modrých montérkách gestem rukou ukáže, že je mu to fuk. Pohyb plynule přejde do zapalování cigarety v zákrytu polorozepnutých montérek, aby mu poryv větru neuhasil plamen. Stejným gestem rukou následně zavrhuje otázku na své jméno.

Popisuje, že mu očkování zařídila dcera a na něm už bylo jenom dorazit do očkovacího centra v Pelhřimově.

Místní obyvatelé většinou informace, že žijí v nejproočkovanějším městě, nejdřív překvapí. Následně ale začnou nabízet svá vysvětlení a jedním dechem dodávají, že jsou sami očkovaní.

„Jsme zodpovědní,“ napadá Jiřího, který v ostrém odpoledním slunci tlačí kolo do kopce.

„Nebo se prostě bojí,“ dodává jeho žena, která Jiřího dohání díky tomu, že se zapovídal s reportérem. Sami se naočkovali z obav o zdraví své nemocné dcery.

Lidé také zmiňují, že statistiku mohly ovlivnit dva domovy pro seniory, které spadají pod Pacov. „Tam bylo očkování jedna z priorit,“ upozorňuje například Lukáš Vlček (STAN), dlouholetý starosta Pacova, který aktuálně post přenechal kolegovi, protože působí jako náměstek hejtmana Vysočiny. Přidává také, že je zastánce očkování, a radnice se proto snažila na obyvatele různými cestami apelovat.

Nedaleko od jednoho seniorského centra nabízí svérázné vysvětlení paní, která se se zahradními nůžkami pustila do úpravy předzahrádky.

„Ono to má možná souvislost i s tříděním. My jsme vyhlášení, že třídíme,“ napadá ženu možná úměra. Zároveň vypichuje, že jsou ve městě dva velcí zaměstnavatelé a ti na očkování u lidí apelovali. Například i tím, že po očkování nemusejí chodit pracovníci na pravidelné testy.

„Říkám si, že tady jsou lidé zvyklí sekat patky a poslouchat,“ dodává žena, která následně otevřeně popisuje okolnosti, proč se nechala očkovat, a nechce být proto zmíněná ani křestním jménem.

Hlavním impulsem pro ni bylo zejména to, že její mladší sestra měla těžší průběh covidu. „Říkala jsem si, já nejsem zdravá, když se nenaočkuji, tak to je asi můj konec, ale bála jsem se i toho očkování,“ shrnuje.

Naprostá většina oslovených v Pacově hrdě oznámí, že jsou plně očkovaní a jsou na to pyšní, ovšem jakmile přijde řeč na případnou třetí dávku, zvážní.

Ukazuje se, že ani v nejproočkovanější obci s rozšířenou působnosti a vysokým počtem seniorů nemá případná posilující dávka vakcíny velkou podporu.

„Třetí dávka je zbytečná. Už jsme staří, už jsme si toho užili dost. Jestli to bude jako s chřipkou a bude nutné se co pár let očkovat, tak ať si na to zvykají mladí,“ zavrhuje třetí dávku Dana Novotná, která v hloučku starších seniorů postává v chladivém stínu u obchodu s potravinami.

Ostatní s paní Danou souhlasí jako jeden muž. A podobně reagují i další oslovení senioři. Paní Milada, která sedí na lavičce u kostela svatého archanděla Michaela, nejdříve popisuje, že je naočkovaná celá rodina, protože je to jediná možnost, jak virus zabrzdit. U myšlenky na třetí dávku ale její nadšení pro vakcínu zchladne. „Nevím. Já nikam moc nechodím, žádný kontakt nemám,“ říká paní Milada.

Vyloženě proti je i paní Květoslava, která kolem kostela prochází. „Po druhé dávce mi bylo hrozně špatně, třetí bych asi odmítla, nevím,“ říká černovlasá žena s kontrastně bělavým pramenem vlasů na ofině.

Jeden z možných důvodů, proč se v Pacově tak daří očkovat, může být i věková skladba obyvatel. Místní upozorňují, že jeden čas vedli v jiném žebříčku, a to měst s nejvyšším věkovým průměrem. A stáří obyvatel zmiňuje i místostarosta Vlček.

„Náš region a západ Vysočiny je bohužel jedním z těch na věk obyvatel starých,“ poznamenává místostarosta a náměstek hejtmana.

Podle dat Českého statistického úřadu k lednu 2020 má Pacov věkový průměr 44,9 roku, což je o více než dva roky nad celostátním průměrem. Najdou se i daleko letitější obce, ovšem ve srovnání s Pacovem mají násobně méně obyvatel.

Že ve městě dominují starší lidé, je velmi rychle patrné. Za volanty aut sedí povětšinou prošedivělí řidiči. Nezvykle velký zájem mezi místními mají také nástěnky se smutečními oznámeními. Jedna se nachází u supermarketu s potravinami a prakticky každý zákazník se s úctou u vyvěšených parte na chvíli zastaví a se zájmem je studuje.

Městu, které je sice formálně na Vysočině, přitom těsně na hranicích u Jihočeského i Středočeského kraje, se reálně daří vakcinací chránit nejen ohrožené starší věkové skupiny. U nejmladší skupiny do 17 let se celorepublikově podíl proočkovanosti pohybuje kolem 10 procent, v Pacově hlásí 14 procent.

Podíl plně očkovaných ve věku 80 plus je na 90 procentech, tedy o deset procentních bodů vyšší než celorepublikově.

Jeden z důvodů proočkovanosti Pacova se nachází i na tamním zámku. Dvě pohotové pracovnice infocentra, Václava Kačerová a Karolína Jůzová, v dobách, kdy byl stejně turismus prakticky zastavený, začaly plně pomáhat svým starším spoluobyvatelům.

Nejdříve loni vozily nákupy a smějí se, že největší frmol měly během čtvrtečních slevových akcí, od ledna se pak infocentrum dočasně změnilo na registrační místo, kde pomáhaly lidem s online registracemi.

„Chodili lidé, ale nebyly to žádné davy. Oni hlavně volali,“ popisuje Karolína Jůzová, zatímco její kolegyně hledá notýsek a následně ukazuje, jak si rukou vypisovaly a různě barevnými tužkami doplňovaly, kdy se do systému pouštěly jaké věkové skupiny.

Na obou ženách je vidět, že své dočasné povinnosti vnímaly jako potřebnou pomoc zejména starším. „S nejstaršími po telefonu to bylo složité. Protože jsme je zaregistrovaly a oni dostaly PIN v SMS zprávě. Dostat z nich ten PIN býval opravdu problém,“ vzpomíná Václava Kačerová.

Nešlo přitom jenom o vyloženě staré ročníky, kterým se věnovaly. Volal jim prý i třicátník s tím, že si s počítačem příliš nerozumí. Lidem pomáhali s registracemi do konce školního roku. Přes prázdniny prosby ustaly.

Namísto toho aktuálně pomáhají zmenšovat certifikáty o očkování. „Čekaly jsme, že to udělají praktičtější. Z těch A4 tady lidem děláme doklad o velikosti občanského průkazu,“ říká Karolína Jůzová.