Renovujte, klimatu to pomůže. Jak budeme stavět a bydlet v roce 2050

Ve třetí epizodě podcastu 2050 navazujeme na epizodu o energetice. Zaměříme se totiž na sektor, ve kterém se velké množství vyrobené energie spotřebuje - tedy na to, jak v Česku stavíme a jak provozujeme naše bydlení.

Kromě toho, že se elektřina a teplo nějak vyrábí, také se někde spotřebovávají. Mimo průmysl je to převážně sektor budov a stavebnictví.

„V tomto sektoru v České republice pořád ještě produkuje nejvíce emisí provoz budov, zejména kvůli vytápění v zimních měsících. Tím, jak se ale budou budovy postupně stávat energeticky úspornějšími (díky zateplování, rekonstrukcím a novým technologiím, pozn. red.), bude nabývat na důležitosti energie, která je do budov vložená. Tedy energie stavebních materiálů a možnost jejich recyklace,“ říká v další epizodě podcastu 2050 Petr Holub, ředitel konzultační společnosti Budovy21.

Hodně energie tak můžeme ušetřit prostě tím, že starší budovy efektivně renovujeme a jejich spotřeba díky tomu výrazně poklesne.

Energeticky neúsporná budova totiž spotřebuje za svoji životnost zhruba 40krát více energie, než je energie vložená do její výstavby, říká Petr Holub. U energeticky pasivního domu může být poměr 1 : 1 nebo i méně.

Vzhledem k tomu, že v Česku aktuálně fungují programy zaměřené právě na renovace neúsporných budov (například Nová zelená úsporám), můžeme očekávat, že snížíme spotřebu energie v sektoru budov až o 80 %. I kdybychom vyráběli zbylou energii v tomto sektoru stále z uhelných nebo plynových zdrojů, ušetříme tím obrovské množství emisí.

„V současnosti renovujeme v programu Nová zelená úsporám pro rodinné domy zhruba 0,5 % domů ročně. Abychom dosáhli potřebného tempa renovací, a tím i zmíněných úspor, potřebovali bychom zrychlit ideálně na 3 %. To znamená, že by se každý rodinný dům zrenovoval přibližně jednou za 33 až 40 let,“ dodává Holub.

Kromě renovací a energetických úspor je ale důležité také to, z čeho a jak budovy stavíme. „Největší podíl uhlíku ve stavebnictví je ze zabudování. To znamená v podobě betonových nebo asfaltových směsí a dalších stavebních činností a materiálů,“ vysvětluje Karel Fronk ze společnosti Skanska.

Jenom samotná výroba cementu je v Česku zodpovědná za 2,7 % celkových emisí. To jsou emise, s nimiž bude náročné se vypořádat, protože v současnosti ještě nemáme ve stavebnictví takové technologie, které by cement dokázaly plně nahradit.

„Zatím jsme na náhradě klasického cementu z nějakých 50 až 60 procent, ale stále je tu technologická bariéra, která nám nedovolí cement stoprocentně nahradit,“ dodává Karel Fronk.

„Budovy v roce 2050 budou podle mě mnohem bližší původním směrům stavitelství. Budou složené z co nejméně kompozitních materiálů, protože ty nejsou recyklovatelné. Budou postaveny z materiálů, které lze po skončení životního cyklu budovy znovu použít a vrátit do oběhu. A jedna z nejdůležitějších věcí – budou aktivními prvky energetických soustav, to znamená, že si budou samy vyrábět energii, využívat šedé a dešťové vody a je možné, že přímo v okolí budovy budou úložiště uhlíku, která budou zabraňovat jeho šíření,“ představuje svoji vizi Karel Fronk.

Jak může být v budoucnosti řešené energetické zásobování budov? Jaké jsou ve stavebnictví trendy v cirkulární ekonomice? A na jakou finanční podporu máte šanci dosáhnout, pokud chcete rekonstruovat vlastní dům klimaticky příznivým způsobem?

Poslechněte si celý podcast v přehrávači v úvodu článku.