Článek
„Znečištění pochází převážně ze zahraničí: z Ukrajiny, Rumunska a Slovenska,“ tvrdí Ištván Lang, generální ředitel Maďarské národní vodní správy. „V roce 2020 jsme z řeky odstranili 2600 metrů kubických odpadu. Abych byl upřímný, tak se v řece nacházely i maďarské lahve. To znamená, že se za současnou situaci nezříkáme odpovědnosti. Ale odstranění příčin znečištění je v každém případě mezinárodní záležitostí. A především na Ukrajině mají velký problém s nakládáním s odpady,“ domnívá se. Maďarská vláda se tento problém se svými sousedy snaží řešit už mnoho let. „V loňském roce se maďarský prezident obrátil na své kolegy ve dvou případech. Ukrajinská strana odpověděla, že problému rozumí a zároveň se omluvila. Také něco slíbila, ale pro důsledné řešení problému neudělala nic zásadního,“ tvrdí Csaba Korosi z kanceláře maďarského prezidenta.
V úvodním příspěvku jsou natočeny některé nelegální skládky v zakarpatské oblasti na Ukrajině. Například nedaleko města Berehové na ukrajinsko-maďarské hranici, další je u města Rachova.
„Zaprvé: odpadky tady není kam dávat. Zadruhé: lidé jsou zvyklí to tak dělat. Jsme zvyklí na to, že naši dědové pálili odpadky, naše babičky to dělaly, takže každý spaluje odpad a každý, kdo žije na břehu řeky, ho do ní hodí,“ vysvětluje Beilo Franz, obyvatel ukrajinské vesnice Jasinja.
Sám se už čtyři roky snaží odpadky ze své vesnice i nedalekého okolí odvážet na skládku. Maďarští občané mu kvůli tomu darovali i téměř 10 tisíc dolarů, aby si na to mohl pořídit vůz.
Beilo sbírá odpad u domů svých sousedů několikrát týdně. „Dal jsem sem kontejner na třídění odpadu, na oddělení plastových lahví a skla. Ale řada lidí stále hází odpadky do řeky. K dispozici jsou kontejnery pro svědomité lidi a voda v řece je pro ty hloupé,“ říká Beilo Franz.
Fotografie z jara: Když se plasty valí proudem
Jednou týdně ve vesnici Jasinja také funguje obecní svoz odpadu. Ale starosta Anderej Deljatinčuk říká, že se tak odveze asi jen 10 % vyprodukovaného odpadu. Většina nadále končí v Tise. „Takhle to vypadá podél celé řeky - a to jak v naší vesnici, tak i ve městě Rachov a dále po proudu,“ říká Deljatinčuk. „K dnešnímu dni bylo 55 procent nelegálních skládek, které jsme objevili, vyčištěno. Tato místa byla dána do pořádku,“ komentuje situaci náměstek ministra ochrany životního prostředí Ukrajiny Ruslan Strilets. „To ale nezastaví vznik nových skládek, protože je velmi obtížné lidi přesvědčit. Odstraníme jednu skládku, ale nové se na stejných místech objeví znovu a znovu.“ Nejbližší místo, kde se recykluje odpad, je z ukrajinské vesnice Jasinja vzdáleno více než 100 kilomerů. EU sice už poskytla na výstavbu dalšího recyklačního centra v Zakarpatské oblasti finanční prostředky, ale ukrajinské vládě se nakonec stejně nepodařilo shromáždit dost peněz, aby bylo možné projekt dokončit.
Takže řeka Tisa nadále ve svých vodách unáší odpad dál po proudu přes hranice do dalších zemích.
Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce Rádia Svobodná Evropa najdete zde.
A můžete nás sledovat také na Facebooku.
