Rekordní zadlužení? Nebudu druhý Kalousek, říká Schillerová

Na to odpovídal host středeční Výzvy Speciál, ministryně financí za hnutí ANO, vicepremiérka Alena Schillerová.

Vy jste v ANO měli tabulku. Ta byla o tom, který ministr financí nejvíc zadlužil Českou republiku. Tam úplně na vrcholu stojí pan Miroslav Kalousek a patrně ho na úplném vrcholu vystřídáte vy. Budete druhý Kalousek?

Tak já to samozřejmě znám a už jsem s tím byla konfrontována několikrát. Víte, aniž bych se vymlouvala, tak toto je situace, ve které se nachází Česká republika absolutně bezprecedentně. Taková krize tady nikdy nebyla. My jsme vypnuli ekonomiku ze dne na den. A pokud to bude znamenat, že budu na tom pomyslném vrcholu a pomůže to České republice, pomůže to firmám a lidem, tak já to klidně oželím.

I pan Kalousek byl na tom vrcholu, když prožíval krizi. Bylo to v roce 2009 a pan premiér Andrej Babiš, který ten obrázek sdílel, napsal: „Tvrdá čísla a fakt není potřeba je nějak okecávat“ Neděláte teď trochu to samé? To jsou prostě tvrdá čísla.

Víte, já jsem tu krizi velice studovala. Ani ne proto, že bych chtěla někoho dehonestovat, ale proto, že jsem se chtěla poučit. Chtěla jsem najít inspiraci, protože vždycky můžete najít nějakou inspiraci. Bohužel říkám otevřeně, že jsem ji příliš nenašla, a naopak říkám, v těch letech 2008 a 2009 to byl naprosto odlišný postup od toho, který jsme zvolili my.

Takže nebudete druhý Miroslav Kalousek?

Určitě jdu jinou cestou. A naše vláda jde jinou cestou. Tedy chceme napumpovat peníze do ekonomiky, podpořit spotřebu, podpořit investice, proinvestovat se touto krizí. To je jediná šance, dát lidem, živnostníkům, firmám práci.

Když jste si šla říct opozici o hlasy, kterými byste chtěla podpořit tento historicky vysoký schodek, tak jste moc nevsázela na ta tvrdá fakta, o kterých mluvil pan premiér Andrej Babiš. A opozici to hodně vadilo. Oni řekli, že ten schodek nepodpoří, protože jste jim dost dobře nevysvětlila, na co ty peníze chcete. Proč jste si to lépe nepřipravila?

Ty důvody tam samozřejmě jsou. Já jsem uváděla jasná, tvrdá čísla, která spočívající v tom, že když se schválil 300miliardový schodek, tak to neznamená, že vláda má 300 miliard. Tam musíte počítat s propadem příjmů, z nárůstu výdajů. A v tom rozpočtu, který schválila Sněmovna, je uvedena vládní rozpočtová rezerva ve výši 78,7 miliardy. A já jsem to na tabulce jasně ukázala. Na tvrdých, ověřitelných číslech. O většině těch výdajů Sněmovna rozhodovala. Ukázala jsem, že zbývá v té vládní rozpočtové rezervě 100 milionů, že de facto my nemůžeme dělat žádné další výdaje, pokud by nebyl schválen ten schodek a i tento další schodek. To není klasická příprava rozpočtu, tak jako se dělá běžně. Toto je situace, která se skutečně mění den ze dne.

Přesto to bylo vágní. Mění se to den ze dne, ale jsou určité situace a modely, se kterými musíte počítat, ne?

Jsou situace a modely, se kterými samozřejmě počítáme. Tvoří se ze dne na den, Antivirus skončí na konci srpna, budeme pokračovat kurzarbeitem, budeme podporovat některé skupiny živnostníků, které pořád zůstaly bez práce, budeme dělat celou řadu programů na podporu cestovního ruchu, průmyslu a dalších odvětví, které jsou dneska velice postiženy. Dneska tady pracuje x týmů na různých programech, ani je nemůžeme dopředu zveřejňovat, abychom nezabrzdili ekonomiku v dané oblasti a nevyvolali nějaké očekávání. A to jsou ty neznámé. Samozřejmě pořád musíte pracovat s tím, že nevíte, jak moc vám propadnou příjmy. I ty odhady dnes jsou postaveny na poslední predikci plus odečtu všech opatření, které už schválil parlament nebo vláda.

Chcete tedy zvýšit schodek na půl bilionu. Jaký je konkrétní plán, na jaké investice ho chcete použít?

Už jsem prezentovala, že investice navýšíme na téměř 200 miliard. Měli jsme 146 miliard v řádném rozpočtu roku 2020. Musíme samozřejmě počítat s tím, aby byly připravené projekty, aby tam byly už dneska stavební povolení, EIA a všechny tyto věci, takže převážně to půjde do dopravní infrastruktury, kde jsou ty propozice připravené.

Tam je psána i podpora podnikání. Tady byste věděla, na co přesně to půjde?

Podpora podnikání je několik projektů, na kterých pracujeme. Které mají podpořit konkrétní oblasti, jako je cestovní ruch, jako je oblast restaurací, ubytování. Čili je to celá řada programů, na kterých se pracuje.

Uživatel na Twitteru se ptá: „Proč vláda dělá jen lehká a populární rozhodnutí, jako je navyšování deficitu rozpočtu, kde jsou slibované reformy? Soukromý sektor šetří a zefektivňuje výrobu, to ve státní správě není prostor pro zvýšení produktivity?“ Nejdřív k těm reformám.

Co se týče reforem, tak si myslíme, že jich provádíme celou řadu. Ať už různých dílčích daňových reforem. Celá řada mých kolegů se těmto věcem věnuje, ale samozřejmě ten covid odsunul některé věci. Tzn. přerušuje se třeba práce na důchodové reformě, čekáme teď na analýzu OECD, která je v připomínkovém řízení. Ale vemte si, že třeba kolik se vydalo jenom covidových zákonů, 40 % všech covidových zákonů vydalo Ministerstvo financí.

Když jste zmínila tedy tu analýzu OECD, co se týká důchodové reformy, tak blíží se přece jenom konec volebního období a v této věci se neudělalo prakticky nic.

Heleďte se, ono se 30 let neudělalo v oblasti důchodové reformy nic.

Tak na to se nemůžete odvolávat.

To si řekněme na rovinu, ono to není vůbec nic jednoduchého, protože to mnohdy třeba vyžaduje určitá nepopulární opatření.

A vy je nechcete učinit?

Čekáme na analýzu OECD. Já jsem byla ta, která prosadila na vládě, abychom si požádali o analýzu OECD, protože já jsem neměla pocit, že důchodová komise prostě někam směřuje, k nějakým konkrétním závěrům, které by byly aplikovatelné a na kterých bychom mohli dosáhnout politickou shodu. Protože u důchodové reformy musíte dosáhnout politické shody napříč spektrem, tam nemá smysl to na sílu prosazovat. To se stalo Miroslavu Kalouskovi, když tenkrát prosadil určitou dílčí reformu. A potom to vyvolalo to, že se tam přihlásilo velmi málo lidí, bylo to na sílu protlačeno a nakonec se to zrušilo.

Takže v nejbližších týdnech a měsících neplánujete nic, co se týká důchodové reformy…

Ta analýza by měla přijít v létě. Teď, pokud vím, tak byl první draft, já jsem ho neviděla, protože na tom pracují technické týmy. Připomínkovalo se to a čekáme na její konečnou verzi a pak se o tom musíme, samozřejmě v rámci koalice, pobavit. Ale říkám otevřeně, určitě komplexní důchodovou reformu do konce volebního období nepředpokládám, že bychom stihli.

S následky téhle krize se budeme potýkat roky. Někteří ekonomové říkají 5, 6, 7 let, podle toho, jaký je kdo optimista. Na to konto se ptá Vítězslav Víšek: „Jaké připravujete konkrétní kroky, které povedou ke snížení schodku? Zatím mám pocit, že se hodně rozdává, ale chybí mi konkrétní plán, kde začít s úsporami?“

My máme nastavený i zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti plán konsolidace na 7 let. I příští rok, i v těch dalších letech prostě budou ještě vyšší schodky, ale budeme je zhruba o půl procentního bodu snižovat, tak, abychom se dostali na situaci, která byla před pandemií, v roce 2028. To je náš plán.

A ta konkrétní opatření?

Uvidíme, jak se budou vyvíjet příjmy. To je všechno mnoho neznámých věcí. Když se podíváte na analýzu OECD, tak ona situace odhaduje pro Českou republiku propad v roce 2020 minus 9,6 %, já to nejsem schopna teď ani potvrdit, ani vyvrátit.

Pokud přijde druhá vlna - až minus 13 %.

Samozřejmě. Ale pokud přijde 2. vlna, tak v žádném případě už nemůžeme vypnout ekonomiku.

Na tom je shoda ve vládě, že už to není v žádném případě možné?

Na tom je shoda. Troufnu si říct ve vládě. A také je shoda na tom, že musíme prosadit chytrou karanténu, že musíme prosadit opatření a být připraveni. Existovat i v případě, že by přišla 2. vlna, ale nestrašme se.

Pan Nasir na Facebooku se ptá: „Proinvestovat se ze současné krize je asi správná myšlenka. Jaké ale má vláda nástroje, aby zabránila zneužití gigantického rozpočtového deficitu? Jaké mám, coby občan, od vlády záruky, že se peníze dostanou tam, kde to národnímu hospodářství skutečně pomůže?“

Naprostá transparentnost. Většina opatření, která vláda přijala, tak byly zákonného charakteru, tedy rozhodovala o nich Poslanecká sněmovna a následně Senát, podepsal prezident. To je první věc. Pokud rozhoduje vláda, tak my jsme zatím všechna ta opatření rozhodovali ve sboru, nerozhodovali to jednotliví ministři.

Když jste představovala to, kam by ty peníze měly jít, tak třeba předseda komunistů Vojtěch Filip vám vyčítal netransparentnost, že nechce dávat vládě jakýsi bianko šek na útraty, aby si mohla s penězi dělat, co chce, takže ten třeba neuvěřil…

Vláda už dostala ten bianko šek dvakrát. U 200miliardového i 300miliardového schodku.

Takže by ten bianko šek měla dostávat vždy?

Ne. Tohle je bezprecedentní situace. Nikdy nemá vláda bianko šek, když je klasický řádný rozpočet, tak vládní rozpočtová rezerva má 4 miliardy, nikdy ne víc. A o těch 4 miliardách se vždycky vláda poradí. Ale v tuto chvíli je to situace, která je bezprecedentní, kdy my nejsme schopni rozsah škod odhadnout, navíc jsou před námi vládní prázdniny, máme 100 milionů ve vládní rozpočtové rezervě. Takže jsem tu situaci musela řešit.

Nezvykli jste si během té koronavirové krize, že vám návrhy ve Sněmovně procházejí tak nějak samy? Poslanci prakticky cokoliv odmávali, co jste vlastně navrhli. V rámci, tedy, nějaké obtížnější situace.

Využívali jsme stavu legislativní nouze, ale jestli chcete vyplácet živnostníkům například kompenzační bonus, tak nemůžete čekat. U nás trvá řádný legislativní proces v průměru 11 měsíců, takto by už asi ty firmy neexistovaly. Já si naopak nemyslím, že by nám to nějak opozice ulehčovala, někdy ano, někdy ne. Ale já mám pro vás zajímavé číslo. Já jsem požádala své ministerské kolegy, aby spočítali, kolik by stály všechny opoziční návrhy. Jejich vlastní poslanecké nebo pozměňovací k našim.

Tak to by asi dohromady nikdy neprošly, ale kolik to tedy je?

Kdyby náhodou prošly, tak jenom, když mně teď vyčítají ten schodek, tak by to bylo 722,8 miliardy. Takže ten schodek 500 miliard by nestačil.

Nevím, jestli je úplně logické to sčítat.

Logické to je, protože na jedné straně jsem vyzývána k různým úsporám, na druhé straně prostě jsou dávány tyto návrhy.

Chcete říct, že jste tedy vyřešili tu krizi levněji? Než by to udělala opozice?

Přesně tak.

Pan premiér Babiš v úterý po schůzce s předsedou komunistů panem Filipem řekl: „Nechci předčasné volby, ale v momentě, že by naše koaliční vláda nemohla prosadit rozpočty, které potřebujeme, tak potom to samozřejmě může být otázka, která je na stole.“ Divák na Twitteru se ptá: „Probírala jste s prezidentem Zemanem možnost předčasných voleb, které Andrej Babiš považuje za poslední možnost, jak prosadit rozpočet?“

Vůbec. Myslím si, že nejsou na pořadu dne. Já prostě udělám všechno pro to a pan premiér taky, abychom tu podporu pro rozpočet sehnali. Já jsem optimistická.

Není to tedy vydírání, když nejsou na pořadu dne?

Já jsem ten výrok úplně neslyšela, nebyla jsem u toho a pak jsem někde četla, že pan premiér víceméně ten výrok vysvětloval. Já si myslím, že nebyl myšlen úplně vážně. Předčasné volby vůbec nejsou na stole. A myslím si, že to poslední, co tato země potřebuje, v tuto chvíli, jsou předčasné volby. My potřebujeme mít stabilní vládu, která bude uplatňovat ta opatření tak, aby se ekonomika zase vzpamatovala.

Počkejte ale, tak proč tedy premiér země mluví o předčasných volbách, když to není správné?

Nebyla jsem u toho. Já jsem 2,5 roku v politice a vím, jak často byly moje výroky dezinterpretovány. My děláme všechno pro to, abychom prostě sehnali podporu pro rozpočet. A já věřím, že ji seženeme.

Pojďme se přesunout k dalšímu velkému balíku otázek, a to je vládní pomoc během krize. Když tedy připustíme, že tedy schodek 500 miliard je v pořádku, tak podstatné asi bude, jestli ty peníze už jsou tam, kde by měly být? Tzn. z velké části u lidí, u firem, OSVČ, podnikatelů a tak dále. Proč tam nejsou?

My máme tabulku, plán, to je zhruba 1,2 bilionu, je to asi 25,1 % HDP. To nejsou žádná hausnumera, jak označil jeden opoziční poslanec. Vyplaceno je v tuto chvíli skoro 70 miliard k 1. 6.

To je 1 % HDP, paní ministryně.

Já už dneska vím, že to bude přes 100 miliard, protože jsme provedli další daňová opatření k 1. 7. a samozřejmě čekám na čísla kolem COVIDu III, protože banky začaly uzavírat smlouvy na úvěry, na provozní úvěry COVID III se státní zárukou, ta čísla sbírá Česká národní banka. My jsme si s nimi dohodli jakési výkaznictví, abychom ta čísla mohli přebírat a tam to bude také velice zásadní.

Já se ptám na to, jak to, že ty peníze nejsou u lidí a u firem?

V tom výkaze bude uvedeno, že to právě u firem a u lidí z velké části je. Je to rozděleno do několika částí.

Říkáte, že to bude 100 miliard, teď je to nějakých 60, 70 miliard.

K 1. 6. to bylo 70 miliard.

Máme červen. To je 3,5 měsíce od začátku koronavirové krize. Myslíte, že to je dostatečně rychlé?

Musíte brát to, že celá řada těch věcí šla legislativním procesem. A přestože šla třeba v legislativní nouzi, tak máte parlament, máte prostě Senát, pak se to podepíše a tak dále, takže nemůžete to mít takhle, že zítra to je.

Velké problémy byly třeba s tím vyplácením ošetřovného.

Teda nemám vůbec povědomost, že by byly nějaké problémy, teď záleží, jestli OSVČ nebo zaměstnanci. Zaměstnance dělaly úřady práce, ošetřovné dělaly živnostenské úřady..

Myslím u OSVČ.

My jsme na tom začátku trošku se poučili z toho, že byly výhrady k tomu nastavení podmínek, předělali jsme je a kompenzační bonus byl i opozicí hodnocen jako nejlépe fungující program. Máme tam vyplaceno během té krátké doby 19,1 miliardy.

Teď mluvíte o Pětadvacítce.

Ano.

Ano, ale já jsem mluvila o ošetřovném.

To dělaly živnostenské úřady. Nemám teda signály, že by tam byl nějaký velký zádrhel. Ale zase, abych neříkala, že všechno bylo 100%. Určitě je potřeba se poučit z pochyb. Myslím si, že COVID I, COVID II nezafungoval úplně dobře. Ten systém těch 1. půjček, byla tam chyba, že se daly ty úvěry jako bezúročné. Tím pádem žádali o ně i lidi, kteří by je nedostali ani před pandemií, takže to jsou třeba chyby, ze kterých je potřeba se poučit a myslím si, že u toho COVIDu III se nám to, doufám, podaří.

Padl mi do oka dotaz Dominika Honzla. „Manželka podala žádost o kompenzační bonus. Obdržela telefonát od paní úřednice, jestli má na kompenzaci nárok. Manželka odpověděla, že neví. Že podala žádost a čeká, že ji někdo prověří a kompenzační bonus přiklepne. Paní se ohradila, že přece na úřadě nemohou vědět, jestli na toto žena má nárok, ale bonus obratem zašlou na účet a v případě, že se v budoucnu zjistí, že na toto neměla nárok, bonus budou požadovat zpět.“

Já bych chtěla poděkovat úředníkům, že opravdu to dělali nad rámec svých povinností a zafungovali velmi dobře. Finanční správa má 16,5 tisíce úředníků a já nevím o jaký konkrétní případ šlo. Možná je tam jednoduché čestné prohlášení, jednostránkové, kde se vyplní asi 4 údaje.

Pojďme k tomu jádru, jestli je logické, tedy, dávat bonus všem a pak ho po některých chtít zpět?

To je ale podstata té plošnosti. Ono se to nedalo všem. Tam se nastavily určité podmínky a výluky vůči jiným programům, aby to zaměstnanci neměli. Parlament to chtěl pro pedagogy a pro pěstouny, takže tam je tato výjimka, ale buď teda to dáte úplně všem, pak teda nevím, jestli to je v pořádku, to si myslím, že úplně není. Anebo se nastaví určité výluky. Ale my jsme nechtěli, aby tam byla ex ante kontrola…

Neměla by se v tom třeba orientovat minimálně ta úřednice, která nedokáže poradit klientce?

Určitě ano, ale já nevím, na co se jí ptala, možná tam chyběl nějaký detail.

Jestli má na bonus nárok?

Chcete po mně komentovat něco, u čeho jsem nebyla. Neznám tu podstatu, určitě ti úředníci to znali. A paní redaktorko, těch 19,1 miliardy, vyplacených za tak krátkou dobu, to jenom potvrzuje.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská kritizovala vládní opatření za to, že jí přišla příliš dlouhá. Neměli jste ty otěže pustit trochu dřív? Ona konkrétně říkala, že kdybyste opatření uvolnili dřív, přežilo by víc firem. Nebyly by škody takové. A krize tak hluboká.

Musela by to nějak doložit. My jsme dělali, co jsme mohli. Možná jsme to mohli udělat lépe, historie to prověří, ale skutečně si vemte, že vypukla krize. Co se týká uvolňování, to je pod heslem: Po bitvě každý generál. Víte, kdyby tady byla dneska situace, jako byla v Itálii, ve Španělsku a v těch zemích, které to prostě nezvládly. Tak si myslím, že tady možná dneska už nebyla ani vláda, protože by tady byl chaos.

A když se na to tedy díváte zpětně, kdy už víme, že ta zdravotní situace se zlepšila, tak bylo by bývalo vhodné třeba pustit ta opatření už po Velikonocích?

Bylo to obrovské riziko. My jsme podstoupili, jako vláda, dvě těžká rozhodnutí. Ale já jako říkám za sebe, jako ministryně financí, nebudu mluvit za ostatní, ale myslím, že jsme to cítili podobně. První, moje nejtěžší životní rozhodnutí bylo zvednout ruku pro takové bezprecedentní omezení lidských svobod a práv, jako je podnikání, omezení pohybu a tak dále, to bylo nejtěžší moje životní rozhodnutí. A druhé těžké bylo zvednout ruku pro to uvolňování, kdy je ten správný čas. Proto jsme pořád i mluvili s epidemiology, je to obrovská zodpovědnost.

My jsme zmiňovali několikrát ty odhady OECD, které tedy předpovídaly Česku pro letošek propad 9,6 % HDP, v porovnání to byl 5. nejhorší výsledek, to vás asi moc nepotěšilo.

To mě nepotěšilo, ale na druhé straně uvidíme, my uvidíme v srpnu, jestli se to potvrdí, nebo vyvrátí.

Čím to je, že jsme byli mezi těmi nejhoršími?

My jsme ekonomika, která je malá, otevřená, hodně proexportní, máme obrovský propad průmyslu automobilů, ten export má obrovské propady, takže to jsou ty základní důvody.

Takže jsme nemohli nic udělat líp?

Vždycky můžete udělat něco líp a bylo by ode mě velmi nepokorné, kdybych se tady bila v prsa, že všechno bylo 100%, ale ani vy, ani já, ani nikdo jiný to neprověří, až historie.

Co všechno tyhle prognózy, kterých bude ještě spousta, o zvýšení schodku státního rozpočtu a tak dále, propadu HDP, budou znamenat pro českého spotřebitele? Co se pro takového průměrného člověka změní?

Proto právě pumpujeme tolik peněz do ekonomiky, proto počítáme i s určitým schodkem příští rok, který určitě nebude 40 miliard a bude vyšší, proto počítáme s tou 7letou konsolidací, aby to pro toho občana znamenalo co nejméně. Tedy abychom se co nejrychleji vrátili do těch původních čísel, do té ekonomiky, využili toho, že jsme na to byli právě dobře připraveni.

Zchudnou Češi?

Já věřím, že ne. Samozřejmě bude záležet, jak se podaří udržet zaměstnanost, jak se podaří stimulovat ekonomiku, jak rychle se podaří stimulovat export, průmysl a tato odvětví. To bude všechno klíčové.

Například Německo plánuje masivní pomoc nejenom podnikatelům, ale právě i konzumentům. Podporuje konkrétní částkou veškeré rodiny. Připravuje se něco podobného i v Česku?

My máme celou řadu různých nápadů. Zatím říkám, že prostě na nich pracují různé týmy, ale nejsme Německo. To je samozřejmě nejsilnější ekonomika v Evropské unie.

Také má obrovské rezervy, na rozdíl od nás.

To bych si dovolila nesouhlasit. Německo je samozřejmě obrovská ekonomika, která se z toho dostane, ale vemte si třeba zadlužení Německa… Před vypuknutím pandemie bylo necelých 60 % HDP a naše zadlužení bylo něco málo pod 30 % HDP. To je potřeba si uvědomit. Akorát je to silná ekonomika, která samozřejmě si může dovolit se takto zadlužit, ale taky plán konsolidace, který my plánujeme na 7 let, od příštího roku, tak Německo má od roku 2023 na 20 let.

Řada dotazů přišla k vaší jazykové vybavenosti. Zkoušet vás tedy už nebudu. Ale není na místě teď revidovat trochu váš životopis, který máte na stránkách vlády, kde uvádíte, že mluvíte německy, anglicky, rusky?

Ruština byl můj první jazyk. V němčině mám i zkoušku v rámci PhD. programu. A co se týče angličtiny, to byl můj poslední jazyk. Ani jsem netvrdila, že mluvím špičkově, mluvím průměrně, ale nepoužívám tlumočníka a pořád se zdokonaluju a velmi děkuji celé řadě učitelů angličtiny, kteří mi nabízeli výuku.

Přijala jste někoho?

Ano. Já mám sice už dlouho Američana Blakea…

A teď máte dalšího?

Ale přijala jsem ještě jednu paní učitelku. Ona je emigrantka, žije už dlouho v Česku. Vyrostla ve Velké Británii a je skvělá.

Tak brzy možná přijdete i na rozhovor v angličtině?

Možná ano.