Článek
„Tento kůň zde zemřel hlady,“ ukazuje vysušenou kostru v úvodním videu reportér Rádia Svobodná Evropa Manas Qayrtaiuly. „Místní obyvatelé říkají, že na začátku sucha, když uhynul nějaký dobytek, chodili zjišťovat, zda nebyl jejich. Teď už prý mrtvé kusy přestali počítat. Ani oni, ani úřady už přesně nevědí, kolik zvířat zemřelo hlady. Je to otřesný pohled.“
Situace v oblasti je tak špatná, že někteří farmáři doplňují krmivo pro zvířata smáčenými lepenkovými krabicemi.
Dělá to třeba Marzhan Seriková. Zatímco připravuje „krmení“, velbloud stojící za ní se hlasitě dožaduje potravy. „Velbloud vydává tyhle zvuky, když žebrá o jídlo,“ přikyvuje kazašská farmářka.
Seriková říká, že není kde skutečné krmení sehnat a ve stepi velbloudi žádnou potravu nenajdou. „Je mi 75 let, ale takové sucho jsem ještě nezažila. Kdysi dávno jsem ve městě slyšela, že se krmí dobytek lepenkou. Naši příbuzní jí krmili kozy. Teď už jsme si na to také zvykli.“
Život na venkově je teď podle ní obzvláště těžký. „Lidem, kteří odešli do měst, se žije dobře. Jedí maso. My se tu plahočíme a máme velmi těžký život. Nic tu neroste, ani stéblo trávy. Takhle teď připravuji krmivo. Na rozdrcenou lepenku naliju vodu, přidám nějaké zbytky z domu, trochu obilí a pak dám tohle takzvané krmivo zrát do sudu. Tak teď krmíme ovce. Žádnou jinou možnost nemáme. Všude jsou také mouchy. Takže zvířata teď žerou mouchy a tu lepenku.“
Využití kartonu jako krmiva pro zvířata způsobilo v Kazachstánu na začátku léta jejich nedostatek. Vláda byla kritizována za pomalou reakci na situaci a kazašské úřady pak následně zakázaly vývoz krmiva do zahraničí. Slíbily dodatečné dodávky ječmene.
Ale ani to prý zemědělcům nepomáhá. „Zima se blíží. Hladový dobytek ji nebude schopen přežít. Vyčerpáním se zhroutí. Není možné dál kupovat krmivo. Cena stále stoupá. Dobytek to nepřežije,“ říká další z místních zemědělců Orynbasar Seitov.
Více v úvodním videu. Další reportáže Rádia Svobodná Evropa najdete v archivu na webu.
