Článek
Dvoutýdenní repo sazba, která je klíčová pro mezibankovní trh, tak zůstává na hodnotě 1,75 procenta. Diskontní sazba zůstává na 0,75 % a lombardní sazba na 2,75 %.
„V rámci debaty jsme konstatovali, že jsme možná na začátku nějaké nové etapy, kdy to rozhodování o dalších případných krocích utahování měnové politiky bude do jisté míry obtížnější,“ uvedl k rozhodnutí guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Nezvyšování sazeb analytici očekávali. „Pro pauzu ve zvyšování úroků hovoří data z české ekonomiky, tedy slabší růst HDP a pokles inflace, ale také rizika v globální ekonomice a výkyvy na finančních trzích,“ komentuje rozhodnutí centrálních bankéřů hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
„Navzdory mírnému zpomalení ekonomické aktivity a slabší inflaci však předpokládáme, že ČNB bude chtít nadále tuzemskou ekonomiku v příštím roce mírně chladit,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jiří Seidler.
Podle něj ale centrální bankéři sazby opět brzy zvýší. „Vzhledem k tomu, že ochlazování prostřednictvím posilující koruny bude probíhat pomaleji, jelikož koruna v příštím roce velmi pravděpodobně setrvá nad hladinou 25 Kč za euro, bude tak ČNB činit prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Z toho titulu tak předpokládáme, že další růst sazeb přijde již na měnovém jednání začátkem února,“ dodává Seidler.
Letos už zvýšila centrální banka sazby pětkrát, z toho čtyřikrát v řadě za sebou. To se v historii ČNB událo pouze jednou – hned zpočátku měnové politiky v roce 1996, kdy se sazby zvyšovaly postupně z 11,50 % na 12,40 %.
Nutno dodat, že nyní sice centrální banka zdražuje peníze pravidelně, ale vždy pouze o 25 bazických bodů. Devadesátá léta značící se vysokou inflací pamatují skoky i o desítky procentních bodů.
Poslední zvyšování repo sazby se rychle propisovalo i do sazeb hypoték komerčních bank. Zatímco ještě na podzim nabízely banky hypotéky za sazby od 2,5 % ročně, nyní začínají sazby u pětiletých fixací na hodnotách okolo 3,3 procenta. Tento rozdíl znamená u dvacetileté dvoumilionové hypotéky přibližně osm set korun navíc u měsíční splátky.
O zvyšování sazeb ve čtvrtek poprvé rozhodovali Aleš Michl a Tomáš Holub, kteří v Bankovní radě od prosince nahradili končící viceguvernéry Mojmíra Hampla a Vladimíra Tomšíka. Poprvé se tak sedmičlenná Bankovní rada skládala výhradně z bankéřů jmenovaných prezidentem Milošem Zemanem.