Článek
Výsledky jsou podle mluvčího ministerstva Yoshinda Nonaky teprve předběžné. „Stále existuje možnost, že konečné výsledky, které budou zveřejněny v březnu, narostou mírně nad 20 000,“ uvedl. Přesto je ale možné, že výsledek za rok 2019 bude představovat rekordní minimum, pokud počet sebevražd nepřekoná hranici 20 434, stanovenou v roce 1981.
Počet sebevražd v Japonsku klesl desátým rokem po sobě, meziročně ukončilo život vlastní rukou o 4,2 % méně lidí než v roce 2018.
Míra sebevražednosti (počet sebevražd na 100 000 lidí) v zemi klesla na rekordních 15,8, čímž se národ posunul o krok blíže ke svému cíli, a to jejímu snížení na 13 do roku 2026. Taková míra sebevražednosti se podle Japan Times rovná mnoha dalším vyspělým zemím.
Japonsko podle webu zažilo prudký nárůst sebevražd v roce 1998. Nezaměstnanost spojená s bankrotem velkých korporací jako Yamaichi Securities nebo banky Hokkaido Takushoku vedla k tomu, že si mnoho mužů středního věku vzalo život. Počet sebevražd dosáhl vrcholu v roce 2003. Od roku 2009 každoročně klesá.
Teenageři se vymykají statistikám
V Japonsku možná došlo k obecnému poklesu počtu sebevražd, neplatí to však u mladistvých.
Zatímco téměř u všech věkových skupin se počet sebevražd snížil, míra sebevražednosti pro osoby mladší 20 let za posledních 10 let zůstává stále stejná, ukazují statistiky ministerstva zdravotnictví.
Samostatná data ministerstva také ukazují, že v roce 2017 byla sebevražda nejčastější příčinou úmrtí pro osoby ve věku 10 až 14 let a 15 až 19 let, a to 22,9, respektive 39,6 procenta úmrtí. V roce 2018 byla sebevražda nejčastější příčinou smrti Japonců ve věku od 15 do 39 let.
Také Yasuyuki Šimizu, předseda společnosti Lifelink, která se zaměřuje na prevenci sebevražd, vyjádřil znepokojení nad alarmující mírou, v jaké mladí lidé páchají sebevraždy. Zdůraznil význam opatření jako posílení podpůrných programů pro mladé lidi prostřednictvím sociálních médií.
„Předcházení sebevraždám mladých lidí je otázkou nejvyšší naléhavosti,“ uvedl Šimizu.
Sebevražda každých 40 vteřin
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ve světě někdo zemře vlastní rukou každých 40 vteřin. Celkem je to skoro 800 000 lidí ročně. Každý rok tak spáchá sebevraždu více lidí, než kolik jich zemře ve válce nebo podlehne malárii či rakovině plic.
Více než polovinu sebevražd páchají lidé mladší 45 let. Ve věkové skupině 15 až 30 let jde o druhou nejčastější příčinu smrti po silničních nehodách.
Statistiky „vede“ bývalá britská kolonie Guyana, která leží v Jižní Americe mezi Venezuelou a Surinamem. Na 100 000 obyvatel tam připadá více než 30 sebevražd. Další v pořadí je Rusko, kde má vysoký podíl sebevražd na svědomí alkohol. Zvýšenou míru sebevražd kromě Japonska vykazuje také Litva, Lesotho, Uganda, Srí Lanka, Jižní Korea nebo Indie.
V Česku se každý den stanou tři až čtyři sebevraždy, zhruba tedy 1300 až 1400 ročně. Údaj v tabulce WHO o 10,5 sebevraždy na 100 000 obyvatel ČR (4,2 v případě žen, 17,2 u mužů) odpovídá světovému průměru.
