Článek
„Pokud se denní nárůst zvýší, už to nezvládneme,“ shodly se hygieničky v Praze, když reportér Seznam Zpráv v polovině srpna (odkaz zde) několik hodin sledoval jejich práci: jak dohledávají lidi, s nimiž přišli nemocní covidem do styku, komunikují s nemocnicemi a laboratořemi, snaží se vytvářet mapy, kam až se nákaza od konkrétního člověka rozšířila.
V posledních dnech statisticky přibývá 300 nemocných denně. Více než v březnu, kdy mělo Česko dojem, že epidemie koronaviru kulminuje. A kdy vláda šlápla na brzdu zavřením škol i obchodů - zkrátka zmrazila život v zemi.
Hygieniky jistě čeká významný nárůst agendy. Hlavně ty v nejpostiženějších oblastech, tedy především v Praze, kde Ministerstvo zdravotnictví v pátek vyhlásilo, že se nemoc začíná šířit takzvaně komunitně. Tedy bez možnosti dohledat, kdo, kolik a které lidi nakazil. V sobotu pak ministerstvo oznámilo, že v Praze nakažených přibylo rekordně. Za posledních 24 hodin k večerním 18:00 zaznamenala pražská hygienická stanice 104 případů nemoci covid-19.
„Jestliže nepřijde nic neočekávaného, tak se budou během září a října počty nově nakažených pohybovat nad tisíc,“ odhadl v sobotu na svém facebookovém profilu evoluční biolog Jaroslav Flegr, který už na jaře předpovídal, že se v létě smrtnost viru výrazně sníží tím, že se během uzavření země podaří omezit vliv těch nejnebezpečnějších druhů virů.
„Původně jsme si mysleli, dnes už mohu říct naivně, že přes léto virus poleví, že se nebude tak šířit, možná se změnou počasí. Ale vidíme reálně na datech, že žádná pauza nebyla. Jen pokles daný protiepidemickými opatřeními, byť poměrně krátký,“ uvedl také v sobotu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Hygienici už ve zmíněné reportáži v polovině srpna popisovali, že jsou vyčerpaní ze dvanáctihodinových směn, když přitom před covidovou dobou byli zvyklí pracovat v klasické pracovní době.
„Nemáme směnný provoz jako v nemocnici. Zaměstnankyně jsou zvyklé pracovat od sedmi do čtyř, mají na tom založené fungování rodiny. Nejhorší je to pro ty, které mají malé děti. Někdy už je to na rozpad rodiny, když doma tři měsíce neuvaří a víkendy tráví v práci,“ popsala Alena Olexová, ředitelka oddělení hygieny pro Prahu 2, 3 a 7.
Navíc pravidla fungování hygien neumožňují, aby si hygienici z různých regionů vypomáhali - například aby ti z klidných krajů poskytli své služby Praze.
V médiích se do toho stále objevují svědectví lidí, kteří čekali na telefonát od hygieniků i několik dní. Nebo popisují jiné zádrhele, kvůli nimž neběží posílání lidí do karantény hladce.
Ostatně - že bude hůř, čekají jak hygienici, tak i ministr Vojtěch. Podzimní a zimní souběh covid-19 s nemocemi dýchacích cest s obdobnými příznaky, jakými jsou kašel, dušnost a horečka, bude podle ministra znamenat vyšší potřebu testování.
Pokud by byly kapacity naplněny, přednostně se budou testovat rizikové skupiny. „Už dnes neplatí, že každý nad 65 let je rizikový. Primárně jsou to lidé, kteří mají oslabenou imunitu, chronické dekompenzované onemocnění, například cukrovku, kardiovaskulární, plicní chorobu, lidé po onkologické léčbě,“ řekl Vojtěch.
V pátek hygienici v Praze, kde se naštěstí zatím virus nejvíc šíří mezi lidmi kolem třicítky, vyhlásili povinné nošení roušek na letištích. Od 1. září, což je zase nařízení Ministerstva zdravotnictví, navíc začnou být povinné roušky v dopravě a na některých veřejných místech.
Pražská hygienička Zdeňka Jágrová řekla, že pokud se bude situace zhoršovat, zřejmě přijdou tvrdší opatření. Například omezení nebo úplné zavření barů a klubů.
Není to omezení v Evropě neznámé. Kvůli šíření nákazy mezi mladými už své diskotéky zavřelo Španělsko a podobný krok zvažuje Itálie. V případě Itálie se jedná o venkovní diskotéky a kluby, ty sídlící v uzavřených prostorách vůbec neotevřely.
