Článek
Jaderné elektrárny v zemích sousedících s Německem představují podle spolkové republiky větší riziko než ty na území státu. „Myslete na Belgii, na Francii, na Švýcarsko, na Česko, na Švédsko. A když se tam něco stane, musíme samozřejmě německé obyvatelstvo chránit,” uvedl šéf Komise pro ochranu před radioaktivním zářením Wolfgang Müller.
Německo své poslední jaderné bloky plánuje odstavit v roce 2022. Kancléřka Angela Merkelová se k tomuto kroku rozhodla dva měsíce po havárii jaderné elektrárny Fukušima, k níž došlo v březnu roku 2011. Ta zcela změnila pohled německé veřejnosti na využívání energie z jádra.
Jódové tablety mají v případě zvýšené radiace chránit před rakovinou štítné žlázy. Jde o největší jednorázovou objednávku tablet snižujících účinky radioaktivních látek, kterou kdy zaznamenala rakouská firma Gerot Lannach, u níž si spolkový úřad tablety objednal. Jedná se také o čtyřikrát vyšší množství, než jaké představují aktuální německé zásoby. Tablety přijdou Německo v přepočtu na 217 milionů korun.
Situaci pro Seznam okomentovala předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Dnes může vyvolat paniku kdeco, ale oprávněná rozhodně nebude. Co se týče distribuce jódových tablet, Německo s tím dlouhodobě počítalo, že zásobu dlouhodobě navýší. Zejména ve spolkových zemích, které sousedí s Belgií a Francií, protože tam jisté obavy, byť nepodložené, z provozu těchto jaderných elektráren u svých lidí Němci zaznamenali, nicméně jódová profylaxe (preventivní opatření, pozn. red.) není nic neobvyklého, “ uvedla.
V Německu v současnosti žije přes 83 milionů obyvatel, v přepočtu tedy budou na každého Němce připadat zhruba dvě tablety. To je množství, které musí podle pokynů elektrárny Temelín co nejdříve po vystavení radioaktivní látce pozřít dospělý člověk. U dětí jde o jednu tabletu, u kojenců a dětí do tří let stačí půlka.
Doporučení Komise pro ochranu před radioaktivním zářením, která je poradním orgánem vlády, počítají mimo jiné s tím, že v případě vážné jaderné nehody by jódové tablety dostávaly děti a mladiství a také těhotné matky na celém území Německa.
V pondělí přišla s podobným rozhodnutím i litevská vláda. Oznámila nákup více než čtyř milionů jódových tablet, a to kvůli plánovanému spuštění jaderné elektrárny v sousedním Bělorusku. Podle tamních vládních zdrojů dodá výrobce tablety za v přepočtu asi 23,2 milionu korun do země příští měsíc.
V případě úniku radiace z běloruské jaderné elektrárny Astravec, která má být letos spuštěna, budou tablety zadarmo distribuovány obyvatelstvu. Elektrárna se nachází u východních hranic s Litvou, zhruba 60 kilometrů od litevské metropole Vilnius.
Zásoby jódových tablet docházely na začátku srpna i na severu Ruska, kde při raketovém testu na střelnici ruského vojenského námořnictva došlo k výbuchu. Podrobnosti o testu se ruské ministerstvo obrany rozhodlo utajit, uvedlo pouze, že radioaktivita po explozi stoupla jen nakrátko. Později ale Rusko přiznalo, že si výbuch vyžádal pět obětí.
Radioaktivní jód v ovzduší po tomto incidentu naměřil Norský úřad pro radiaci a jadernou bezpečnost (DSA), podobné hodnoty ale Norové zaznamenávají šestkrát až sedmkrát za rok. Podle výzkumného pracovníka DSA Breda Møllera tak není možné říct, zda vzorek souvisel s havárií v Archangelské oblasti na severu Ruska.
Česko se podle předsedkyně SÚJB Dany Drábové nemusí nedostatku jódových tablet v případě potřeby obávat. „Česká republika má také svůj systém distribuce tabletek jodidu draselného, zejména v blízkém okolí jaderných elektráren. V roce 2018, kdy se naposledy obnovovaly zásoby, bylo nakoupeno zhruba milion tablet. Integrovaný záchranný systém navíc drží další pohotovostní zásobu,” ubezpečila Drábová. Tablety snižující účinky radioaktivních látek nebylo podle ní v evropské historii nikdy potřeba použít ve větším měřítku.
