Rekordní imigrace do USA i korupce. Harrisová hasí požár ve Střední Americe

Při své první zahraniční cestě ve funkci zamířila viceprezidentka v neděli do Guatemaly, v pondělí odtud bude pokračovat do Mexika. Podle zdroje americké agentury AP mezi hlavní témata návštěvy patří nejen otázka imigrace, ale také boj proti korupci a pašeráctví.

V Guatemale i Mexiku má americká viceprezidentka vyjednat větší spolupráci ohledně ochrany hranic i co se ekonomických investic týče. Na programu je i diskuze o sdílení vakcín – už minulý týden ostatně Washington oznámil, že do těchto zemí pošle 500 tisíc, respektive jeden milion dávek očkovací látky.

Zemím severního trojúhelníku, tedy Guatemale, Salvadoru a Hondurasu, na konci dubna USA podle americké CNN slíbily i humanitární pomoc v hodnotě 310 milionů dolarů (cca 6,5 miliardy korun). Korupce, kterou je region prorostlý, ale může podle AP situaci zkomplikovat.

V pondělí Harrisovou čeká setkání s guatemalským prezidentem Alejandrem Giammatteim. Jeho vláda čelí kritice právě kvůli korupci, kterou jako jednu z příčin imigrace obyvatel Střední Ameriky do USA označila Harrisová, jež dostala migraci na starost, už v květnu.

„Součástí toho, že lidem dáme naději, je velmi konkrétní závazek vymýtit korupci z regionu,“ poukázala při jednání se zástupci guatemalské justice. Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který Střední Ameriku navštívil před týdnem, formálně označil zahraniční korupci za problém americké národní bezpečnosti.

Imigrace představuje pro nynější americkou administrativu složitou otázku. Průzkumy už v dubnu ukázaly, že zatímco v obecné rovině Bidenovu politiku veřejnost schvaluje, v případě migrace podporu nemá.

Jeho kroky v tomto ohledu neschvalovalo 67 procent nezávislých dotázaných. Nutno podotknout, že méně negativně pak reagovali na to, jak administrativa „chrání hranice“, což napovídá, že je problém týkající se imigrace hlubšího charakteru.

Nynější migrační vlna odstartovala už před lednovým nástupem Bidena do funkce. A ačkoliv se to tak snaží podle listu The New York Times republikáni veřejnosti tlumočit, není to tak, že by nárůst běženců zapříčinil pouze příchod demokratické vlády a její migrační politiky.

Experti se podle NYT domnívají, že za letošní nebývalý příval migrantů může kombinace několika faktorů – mimo jiné právě korupce, klimatická krize i násilí. V toto roční období je navíc americko-mexická hranice vždy nejfrekventovanější. Čísla začnou podle Laurence Benensona z amerického Národního imigračního fóra padat v obvykle v červnu. Záleží na počasí.

Podle údajů, které zveřejnil americký Úřad celní a hraniční ochrany, zasahovali v dubnu američtí pohraničníci na jihozápadní hranici USA nejvíce za posledních 20 let. Podle Benensona jsou ale data zkreslená.

„Ta čísla jsou zavádějící – je do nich započítaný vysoký počet lidí, kteří se o vstup do USA pokusili hned několikrát. Obvykle jsou vyhoštěni na základě zákona, který takové vyhoštění umožňuje kvůli tomu, že daná osoba přišla ze země, kde se nachází přenosná choroba. Legislativu, tzv. Title 42, představila administrativa Donalda Trumpa a ta Bidenova v ní částečně pokračuje,“ uvedl Benenson pro Seznam Zprávy.

Protože jsou imigranti na hranicích otáčeni prakticky na místě vzad – zpět do země, odkud přišli – neprojdou celým procesem, kterým by se zapsali do systému. A není pro ně proto takový problém se o vstup do Ameriky, která je před pár hodinami odmítla, pokusit znovu a znovu. A spolu s ním i o své štěstí.

Spolu s vlnou migrantů přicházejí do USA i desetitisíce dětí bez doprovodu. Ty se do Spojených států dostanou a skrze Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) putují do rukou Kanceláře pro přesídlení uprchlíků (ORR) – stejně jako děti zadržených běženců. „V těchto případech potom slýcháváme ty znepokojující příběhy o zpožděných převozech dětí z přelidněných zařízení CBP. Nicméně, samotná ORR není agentura, co by se zabývala detencí. Je tu od toho, aby se starala o děti,“ poznamenal odborník.

Kancelář pro přesídlení uprchlíků, jež spadá pod americké ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb, má tedy na starost umisťování nezletilých do pěstounské péče. Případně se snaží děti navrátit k rodičům či členům širšího příbuzenstva. A podle Benensona se ORR v tomto ohledu poměrně daří.

Jednou ze strategií Bidenovy administrativy, jak migraci potlačit, je právě spolupráce se zeměmi Latinské Ameriky na vládní úrovni. Skrze širší kooperaci, při níž by se na otázku migrace nahlíželo jako na problém celého regionu, by tak lidé do budoucna nemuseli podnikat mnohdy nebezpečnou cestu do USA. Nebo by svou budoucnost nevložili do rukou pašeráků.

Imigraci ze Střední Ameriky, zejména zemí severního trojúhelníku, čelí američtí zákonodárci už od dob vlády Baracka Obamy. Tedy déle než jednu dekádu.

„Zásadní migrační vlny USA řešily v letech 2013 a 2014, mezi příchozími bylo hodně rodin a dětí bez doprovodu. Další vlna přišla v roce 2019, a to i přes některé velmi dramatické kroky Trumpovy administrativy, které měly migranty od příchodu odradit. Třeba rozdělování rodin v roce 2018. I přesto ale lidé přicházeli, takže teď vidíme pokračování tohoto trendu,“ uvedl Laurence Benenson příklad.

Tón, jakým Bidenova administrativa komunikuje svou migrační politiku, se od toho Trumpova velmi liší.

„Co se rétoriky týče, Biden je mnohem přívětivější. Zároveň však dal jasně najevo, že nechce, aby se migranti na hranici objevovali nyní v době koronavirové pandemie. Vyjádřil i obavy ohledně toho, že lidé podnikají mnohdy nebezpečnou cestu na sever. A ponechal v platnosti některá Trumpova opatření, což mnohé překvapilo,“ shrnul Benenson z Národního imigračního fóra.