Článek
Půlbilionový schodek není novinkou. Novela státního rozpočtu, kterou ve čtvrtek večer schválila Sněmovna, budí neklid jinou cifrou. Koncem roku přesáhne státní dluh rekordní úroveň 45 procent HDP.
Právě z toho důvodu označila předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová rozpočtovou novelu za katastrofu. V nové podobě překročí státní dluh už za tři roky hranici 55 procent a pak bude nutné nasadit dluhovou brzdu, tedy škrtat výdaje a zvyšovat daně.
Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že situace není tragická. „Patříme mezi nejméně zadlužené země v Evropě,“ opakuje při každé příležitosti. Souhlasí s ní i někteří ekonomové: „Výše zadlužení tak ani po plánovaném schodku 500 miliard mezinárodní investory nijak výrazně nezneklidní, už s něčím takovým vlastně počítají,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vysoký dluh se přesto bez komplikací neobejde, jak připouští i špičkoví finančníci ve státních službách. Splácet dluh stojí peníze. Loni Češi věřitelům odvedli 40,2 miliardy korun, nová verze rozpočtu na rok 2021 proti tomu očekává 52,9 miliardy. V kapitole „Státní dluh“ obvykle bývají značné rezervy, tentokrát se však mohou vyčerpat, protože investoři nabízejí stále horší podmínky. Ještě loni v červenci se desetileté dluhopisy od českého státu nakupovaly s úrokem 0,86 procenta, letos v lednu výnosy dosáhly na 1,28 procenta. Česko bylo v uplynulém pololetí jedinou evropskou zemí, kde k takovému navýšení došlo.
Pokles důvěry investorů vysvětlují odpovědné úřady jen zčásti. Jménem Ministerstva financí zmiňuje Anna Vasko okolnost, že počátkem roku šlo o „globální trend“, při kterém se o desítky tzv. bazických bodů (tedy o setiny procenta) zvyšovaly výnosy u dluhopisů také v Německu, Francii a Maďarsku. Dalším viníkem je ovšem Česká národní banka (ČNB), která „prakticky jako jediná na světě ve svých prohlášeních uvažuje v současné krizové situaci o zavedení restriktivnější měnové politiky“, tedy o zvyšování základní úrokové sazby nad nulu ještě před koncem roku. Tím podle Ministerstva financí zvyšuje nejistotu na trhu a také cenu dluhopisů.
Sama ČNB nechce výnosy u státních dluhopisů komentovat, oponuje však tvrzení úřadu Aleny Schillerové, že předpovědí o zvyšování sazeb investory odrazuje. „Vyjádření představitelů ČNB, která nastiňují budoucí směr měnové politiky, naopak zvyšují transparenci a předvídatelnost konání centrální banky,“ vysvětluje mluvčí Markéta Fišerová. V této chvíli mohou centrální bankéři sotva vyloučit, že zvýší sazby, pokud ekonomika oživí a bude třeba brzdit inflaci.
Ministerstvo fakticky žádá, aby v časech rekordního dluhu neplnila centrální banka svůj základní úkol, tedy bránit růstu inflace, jen z toho důvodu, aby bylo možné půjčovat si laciněji.
K vysvětlení vyšších úroků pro tuzemské dluhopisy přitom stačí pohled na tempo zadlužování. S výjimkou Estonska nemá v Evropě srovnání, že státní dluh Česka letos vyroste proti roku 2019 o polovinu. Údaje Mezinárodního měnového fondu rovněž ukazují, jak neobvyklé je v Evropě zvýšení státního dluhu o 15 procent ekonomického výkonu během dvou let. Výjimkou z pravidla jsou pouze Velká Británie a státy s tradičně nestabilním rozpočtem na jihu Evropy, kde dluh vyroste o 20 procent HDP. Itálie, Řecko, Španělsko, Francie i Belgie si ovšem mohou půjčovat za minimální nebo dokonce záporný úrok, protože za ně ručí Evropská centrální banka. Státy spoléhající jako Česko jen na svůj vlastní hospodářský výkon, například Dánsko, Švédsko nebo Maďarsko, jsou v této krizi obvykle opatrnější.
