Rekordně blízkého asteroidu si nikdo nevšiml. Připomnělo to velkou hrozbu

Asteroid o velikosti automobilu typu SUV Zemi minul o zhruba tři tisíce kilometrů, což je podle astronomické observatoře Sormano v Itálii dosud nejtěsnější vzdálenost, jakou kdy kdo naměřil. Na povrchu Země by vesmírné těleso podle vědců škody nenapáchalo, buď by explodovalo, nebo shořelo vysoko v atmosféře.

Jako první těleso odhalila observatoř Palomar v Kalifornii až šest hodin poté, co minulo naší planetu. „Asteroid se přiblížil nepozorovaně ze směru od Slunce. Nevšimli jsme si ho,“ řekl k tomu podle Business Insideru ředitel centra NASA pro studie vesmírných objektů blízkých Zemi Paul Chodas. „Šlo o rekordní přiblížení, pokud tedy nepočítáte několik asteroidů, o kterých víme, že dopadly přímo na planetu,“ dodal.

Podle českého odborníka na planetární obranu Petra Boháčka tento případ ukazuje, jak zranitelná je Země vůči menším a v některých případech potenciálně nebezpečným asteroidům.

„Problém, který tento asteroid dobře popisuje, je důvod, proč jsme ho neviděli. On přiletěl od Slunce a my všechny asteroidy vidíme kvůli tomu, že se od nich odráží sluneční světlo. A to znamená, že se díváme jen na půlku oblohy,“ řekl expert působící na Univerzitě Karlově a dodal, že tento problém by se mohl vyřešit teleskopem, který bude po asteroidech pátrat přímo z vesmíru, přičemž NASA už schválila jeho zřízení.

Mnoho asteroidů lidské pozornosti nicméně podle Boháčka uniká i proto, že síto je příliš široké. „Částečně se to orientuje podle nařízení americké vlády. Podle toho se má mapovat 90 % asteroidů větších než jeden kilometr a velké procento větších než 140 metrů“. Sám Boháček například působí v mezinárodním orgánu pod záštitou OSN, který se zabývá asteroidy většími než 50 metrů. V případě menších objektů se ale podle Boháčka de facto „nic neřeší“. A to přesto, že i takové mohou být nebezpečné.

Ukázalo se to například v roce 2013, kdy nad ruským Čeljabinskem bez varování explodoval bolid, který při vstupu do atmosféry měřil asi 20 metrů. Zářivou scénu doprovázela i hlasitá rána a tlaková vlna, která rozbíjela okna v okruhu až 100 kilometrů. Střepy zranily několik tisíc lidí a materiální škody šly do desítek milionů dolarů.

Kromě „absence jakýchkoliv mechanismů detekce“ menších asteroidů Boháček upozorňuje i na neexistující systém varování. „Máme příklady před dvěma lety, když padaly podobné asteroidy, které měly zhruba deset metrů, tak jeden z nich padal na území Súdánu a americká vláda o tom několik hodin věděla, ale nevěděla komu zavolat. Žádný mezinárodní mechanismus, který by tohle řešil, neexistuje,“ popsal Boháček s tím, že zmiňovaná organizace pod záštitou OSN slouží pouze jako poradní orgán bez jakékoliv exekutivní moci.

Boháček proto asteroidy považuje za jednu z velkých globálních hrozeb vedle pandemie a globálního oteplování. „Nemáme žádné mechanismy mezinárodního řešení pro případ, kdyby se něco opravdu vážného dělo,“ uzavřel Boháček s tím, že je to přitom de facto otázka času.