Článek
V prosinci 1970 porodila Jana Ulrychová v děčínské porodnici holčičku. Následně – o dva dny později – jí lékařka oznámila, že dítě zemřelo. Byla zoufalá.
Bolest polevila až časem. Také proto, že později porodila zdravého syna.
Podezření, že se tragédie stala jinak, než si myslela, začala mít až po šestačtyřiceti letech, po náhodném rozhovoru s bývalou zdravotní sestrou.
„Vyprávěla jsem jí, jak jsem mou holčičku zahlédla ještě druhý den po porodu náhodně na novorozeneckém oddělení v inkubátoru. Ukázala mi ji jedna hodná sestřička. Holčička vypadala zdravá, byla moc krásná,“ říká. „Přitom další den za mnou přišla lékařka, řekla mi, že je mrtvá, dala mi podepsat nějaký papír a prý ať se o nic nestarám, že nemocnice zařídí pohřeb.“
Zdravotní sestra se tehdy – před pěti lety – podivila. Řekla Ulrychové, že se jí to nezdá, protože nemocnice nikdy v takových případech děti nepohřbívají. Vždy jen rodina.
Jana Ulrychová se rozhodla informace prověřit. Postupně se dostala k rodnému i úmrtnímu listu své dcerky, kde vyčetla další podezřelou věc. Na rodném listě stálo datum narození 27. 12. 1970 a datum úmrtí 29. 12. „Jenže já jsem rodila 17. 12.,“ namítá. „Vím to naprosto jistě, protože na Vánoce nás všechny, co jsme už odrodily, poslali domů, aby v nemocnici neměli tolik práce.“
Přestože jedno datum si všechny ženy pamatují přesně až do smrti, a sice kdy rodily, mohla se po tolika letech mýlit. Ovšem Jana Ulrychová si pamatuje, že spolu s ní rodila jedna žena z Děčína, kterou osobně znala. Vypátrali jsme ji až v České Kamenici, ale datum potvrdila. „Ano, rodila jsem 17. 12. I když si na tu paní nepamatuju,“ potvrdila nám paní Doležalová.
Jana Ulrychová sehnala svědectví dalších žen, jež tehdy rodily, a ty přinejmenším datum 27. 12. vylučují, i když přímo nepotvrzují datum o deset dní dříve.
Další záhadu objevila Jana Ulrychová na děčínském hřbitově Folknáře. Zjistila totiž, že na plánku hřbitova opravdu existuje číslo hrobu se jménem její dcerky, ačkoli ani ona, ani nikdo z rodiny tehdy před lety žádný pohřeb nezařizoval.
Sama neměla ponětí, že nějaký hrob existuje. Podle záznamů byl předplacený na deset let, a když ho nikdo dál neplatil, pomníček zrušili. Ostatky v hrobě údajně zůstaly.
Jana Ulrychová nelenila a začala si shánět patřičná povolení, aby mohla být provedena exhumace. To se jí skutečně podařilo – a její podezření, že jí před lety ukradli dítě a pod záminkou, že zemřelo, ho odvezli do ciziny, ještě zesílilo.
Jak dopadla exhumace? Co si o tom myslí hrobník z děčínského hřbitova? A jak se k její teorii staví bývalí pracovníci děčínské nemocnice, kteří v tu dobu na porodnici nebo na novorozeneckém oddělení pracovali?
Dozvíte se v úvodním videu.
Video je součástí pořadu Záhady Josefa Klímy, který vysílá Televize Seznam v premiéře každý čtvrtek od 20:00. Archiv pořadu najdete zde.
