„Řekl mi, že si mě dokáže představit jako šéfa Ústavního soudu". Baxa se ostře pustil do Zemana

Baxa v rozhovoru pro Deník N uvedl, že prezident má místy jednostranné a pofiderní informace o soudnictví a na jejich základě pak veřejně prezentuje klišé o nefunkční justici. Hrad podle něj také nechápe, že i pro prezidenta republiky platí rovnost před zákonem a v řízení před soudem.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že když si Baxa přisuzuje právo dávat doporučení prezidentovi, nemůže totéž právo hlavě státu upírat. „Žijeme ve svobodné společnosti, toto opravdu není doba komunistické justice,“ reagoval dnes Ovčáček na Twitteru.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v reakci na Baxovo tvrzení označil v Deníku N Baxu za důvěryhodnou osobnost, sám by ale na jeho místě jednal mnohem rychleji. „Je na morální integritě každého představitele justice, aby odolal možným svodům a dalším skutečnostem, které mohou být vykládány jako nátlak. Buď tomu každý z nás odolá, nebo – pokud je příliš velký – o tom má bezodkladně informovat,“ uvedl nejvyšší státní zástupce. Sám byl v minulosti také pozván na „jakousi schůzku s panem prezidentem“, zdvořile ji ale odmítl neveřejným dopisem.

Baxa věřil tomu, že prezident Zeman bude mít zájem situaci v justici zlepšit i s ohledem na to, že má v této oblasti významné pravomoci, to se ale nestalo. „Měl jsem několik málo příležitostí se s prezidentem setkat – a on nevybočil ze svého stylu. Jednak kritizoval, jednak poučoval, ale málokdy naslouchal tomu, jak přenastavit fungování soudů tak, aby plnily roli, kvůli které existují. Natožpak, aby se zeptal,“ uvedl Baxa.

Při osobních setkáních mu Zeman jako tehdejšímu předsedovi soudu předložil „seznam hříchů“, tedy některých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nereagoval přitom na jeho argumenty, že soudci rozhodují nezávisle a předseda NSS je nemůže a nesmí ovlivnit. Prezident navíc během diskuze o některých soudních verdiktech zmínil i to, že by si Baxu dovedl představit jako předsedu Ústavního soudu. „Odbyl to opakovaně tím, že řekl: ‚Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.‘ Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto,“ prohlásil Baxa.

Ovčáček napsal, že Baxa vypustil do světa „kupu mediálně vděčných urážek“. Zároveň soudce řekl, že v klíčových ústavních rozhodnutích dával prezidentovi doporučení. „Jestliže tedy pan Baxa sám sobě přisuzuje právo dávat doporučení prezidentu republiky, nemůže upírat to samé právo prezidentu republiky,“ uvedl mluvčí Hradu s tím, že nyní není doba komunistické justice.

Baxa v rozhovoru kritizoval i chování Zemanova kancléře Mynáře, který se na něj dopisem obrátil kvůli případu Plzeňské teplárenské. Z dopisu je podle něj jasné, že prezident by uvítal rozhodnutí určitého druhu. Podotkl také, že politici vždy a nejen v Česku chtějí do rozhodování soudů zasahovat. Považuje ale za trochu smutné vysvědčení pro justici, že „politici tu a tam spojence mezi soudci nacházejí“. Každý soudce musí podle Baxy vědět, že rozhoduje jménem republiky a složil soudcovský slib, kterému se nesmí zpronevěřit.

K Baxovým slovům se vyjádřil také ministr spravedlnosti Jan Kněžínek. „Hodnotit jakýkoliv rozhovor, který proběhl mezi čtyřma očima a u kterého jsem nebyl, si netroufám. Nebyl bych objektivní. Obecně (nechci hodnotit žádný konkrétní případ) platí, že tlakům na soudce zabránit nejde, ale od toho jsou soudci nezávislí, neodvolatelní, proti své vůli nepřeložitelní a mají vcelku vysoký stálý plat. Musí sami dokázat všechny tlaky vůči sobě striktně odmítnout a umět jim odolat,” uvedl pro Seznam ministr Kněžínek.

Týdeník Respekt minulý týden napsal, že Mynář opakovaně kontaktoval soudce ve věcech, které se dotýkají Hradu a prezidenta. S ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem například probíral služební zákon, který prezident kritizoval, a případ Lesní správy Lány. V obou případech Ústavní soud rozhodl v neprospěch Hradu. Ústavní soudci se podle předsedy soudu Pavla Rychetského dohodli, že v živých kauzách bude nepřípustné, aby měli neformální kontakty s účastníky řízení. Mynář tvrdí, že se soudce nesnažil ovlivňovat. Stejně jako při schůzkách s politiky či řediteli firem šlo podle kancléře o seznámení dotyčného se stanovisky, postoji a postupy prezidenta.