Článek
Žena se synem si na procházce všimli v půdě kolem rozhrabaného pařezu kousků hliněné nádoby a mincí. „No, já bych to možná ani nepoznala, ale syna ve škole hodně baví dějepis a hned říkal, že to bude určitě něco vzácného,“ uvedla žena. Objev ohlásili do Muzea regionu Valašsko, na místě ho převzal archeolog muzea Samuel Španihel. „Nález obsahoval fragmenty hliněné nádoby neznámé provenience a soubor mírně až silně korodovaných stříbrných mincí v počtu 818 kusů, z nichž byla většina spojena do několika různě velkých slepenců. Na místě jsem provedl ještě dohledávku, při které jsem objevil už jen několik málo kusů jednotlivých mincí,“ uvedl Španihel.
Poklad čeká v muzeu podrobný průzkum, čistění a konzervace. „Z prvotního zkoumání nebylo možné vzhledem k degradaci mincí určit typologický a chronologický rozsah souboru. Rámcové určení několika lépe dochovaných kusů směruje ke grešlovým a krejcarovým ražbám Leopolda I. Habsburského a příbuzných panovníků. Velmi obecně je zatím možné depot datovat do 17. a začátku 18. století. Zbarvení střepů i složení materiálu nádobky pak naznačují, že nepochází z naší oblasti, ale nejspíš z nějakého důlního regionu,“ uvedl archeolog.
Podle ředitele muzea Tomáše Vitáska odvádí archeologický tým dlouhodobě dobrou práci. „Což se kromě jiného projevuje i v tom, že má velkou důvěru u veřejnosti. A nemám tím na mysli jen poctivé nálezce, ale například i stavebníky, kteří ho potřebují k archeologickým průzkumům lokalit, na kterých pracují. Není tedy divu, že v posledních letech přibývá takových skvělých nálezů,“ uvedl Vitásek.
Loňský rok patřil na Valašsku z hlediska archeologických nálezů k nejúspěšnějším. „Nejvzácnější objev pocházel z obce Ústí u Vsetína, kde skupinka kamarádů našla nádobku plnou pražských grošů z druhé poloviny 14. století,“ uvedl zástupce muzea Jiří Koňařík. Podrobný průzkum posledního objevu potrvá několik měsíců. Odborníci s ním začnou až poté, co bude dokončena analýza loňského nálezu v Ústí u Vsetína. „Je to běh na dlouhou trať, protože je třeba provést řadu úkonů a ne všechny se dělají u nás v muzeu. Ve finále ale díky nim budeme umět poskládat komplexní historický obraz obou objevů,“ uvedl Španihel.
