Článek
Dlouhovlnný vysílač, aktuálně 11. nejvyšší stavba v České republice, je v provozu od roku 1951. „Původním cílem vybudování vysílače Topolná bylo pokrytí tehdejšího území Československa. V minulosti bylo možné signál z tohoto vysílače zachytit i v zemích, jako je Čína, Madagaskar, Japonsko či Indie. V dnešní době po setmění, kdy se dlouhé vlny šíří nejlépe, je i dnes signál z tohoto vysílače zachytitelný ve velké části Evropy,“ uvedla mluvčí Českých Radiokomunikací (ČRA) Anna Tůmová.
Výraznou roli sehrál vysílač v srpnu 1968, kdy po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa jako jeden z posledních v zemi fungoval a šířil po republice i do zahraničí vysílání Československého rozhlasu. Cestovatel a spisovatel Miroslav Zikmund jeho prostřednictvím 25. srpna 1968 ze zlínského rozhlasového studia vyzval přátele v Sovětském svazu, aby apelovali na svou vládu a vedení strany a žádali ukončení okupace Československa.
Od roku 2014 se z Topolné podle Tůmové šíří signál pomocí vysílače TRAM 50L firmy TRANSRADIO SenderSysteme Berlin A.G. o výkonu 50 kilowattů. V předchozích letech byl však jeho výkon výrazně vyšší. Zda a případně jak bude vysílač využíván v budoucnu, není jasné. „Společnost ČRA zatím stále jedná o dalším možnému využití tohoto objektu a k dnešnímu dni ještě nemá finální rozhodnutí,“ uvedla mluvčí.
Na středních vlnách vysílají stanice ČRo Dvojka a ČRo Plus, na dlouhých vlnách ČRo Radiožurnál. Podle vedoucí programu zlínského studia ČRo Markéty Janíkové zůstanou stanice od Nového roku dál dostupné v analogovém vysílání na běžných přijímačích na velmi krátkých vlnách, tedy v pásmu FM. „Posluchači si takto beze změny naladí celoplošné stanice, dostupnost regionálních stanic, které poslouchají většinou senioři a zároveň nejvěrnější rozhlasoví posluchači, se nijak nemění,“ řekla ČTK Janíková.
Vysílání ČRo je možné poslouchat i prostřednictvím televizoru nebo set top boxu. Kompletní nabídku rozhlasových stanic lze nalézt také na počítači, notebooku, tabletu nebo chytrém telefonu, a to přes audioportál na webové adrese www.mujrozhlas.cz. „K poslechu je v tomto případě nutné připojení k internetu,“ uvedla Janíková. Nejmodernější formou je poslech v systému digitálního rozhlasového vysílání DAB+, k jehož příjmu je zapotřebí digitální rádio.
