Článek
Přesné stanovení cukru v krvi je důležité pro diabetiky při nastavení množství aplikovaného inzulínu. Vědci vynalezli nové složení povrchu testovacího senzoru, takzvaného proužku, který se vkládá do glukometru. Mělo by to být o zhruba 70 procent přesnější než současné metody, řekl dnes novinářům zástupce CPS Petr Sáha.
Navržený senzorický povrch je určený pro elektrochemické glukometry, které měří množství cukru v krvi podle biochemické reakce vyvolané elektrickým proudem. „Základem nové kompozice je polysacharid chitosan, který má schopnost vázat vodivé kovy. Správná kombinace těchto dvou základních komponent zvyšuje odezvu elektrického proudu na přítomnost glukózy, a to umožňuje velmi přesné stanovení cukrů v krvi,“ uvedl Sáha, který je v CPS garantem skupiny Energetické a kompozitní materiály.
„Současné glukometry pracují na principu oxidace glukózy za přítomnosti enzymu. Ten je ale nestabilní, a proto se ho snažíme nahradit nanočásticemi, které by usnadnily přesnější stanovení cukru anebo případně také inzulínu. Náhradou tohoto enzymu nanočásticemi by navíc mohlo dojít k výraznému snížení ceny samotných senzorů,“ uvedla Renáta Oriňaková, která je řešitelkou projektu z Katedry fyzikální chemie košické přírodovědecké fakulty.
„Takto připravené senzory budou stabilnější, přesnější a rychlejší. A zároveň budou mít delší životnost a menší nároky na skladovací podmínky,“ uvedla členka výzkumného týmu Ivana Šišoláková. Senzory mají nyní životnost přibližně půl roku, u nových by to mělo být několik let.
Princip nového způsobu měření cukrů je již chráněn přihláškou vynálezu, který nyní posuzuje Český patentový úřad. „Současně na obou univerzitách probíhá intenzivní příprava různých kombinací senzorických materiálů tak, aby bylo dosaženo co největší citlivosti senzorových proužků. Předpokládá se, že v průběhu několika měsíců bude přistoupeno k praktickému testování připravených prototypů,“ uvedla mluvčí zlínské univerzity Petra Svěráková. Podle Oriňakové by se proužky s novým povrchem mohly komerčně využívat do roka či dvou let.
Možností je podle ní mnoho, modifikace by se daly použít například na testy na covid, na chřipku, na jiné viry. „Daly by se připravit senzory, které by uměly odlišit, jestli je to chřipka, nebo covid, určit více virů najednou. Chce to ale ještě hodně práce,“ uvedla Oriňaková.
