Článek
Vedení firmy se ujal poté, co Tomáš Baťa v roce 1932 zahynul při letecké nehodě. Dnes je to také 124 let do narození Jana Antonína Bati. Odhalení sochy se dnes zúčastnily také vnučka J.A. Bati Dolores Ljiljana Bata Arambasic a pravnučka Guiomar Augusta de Fatima Bata Alves Costa, které žijí v Brazílii.
Vnučce Dolores se socha velmi líbila. „To je on, ten výraz, to je prostě on,“ řekla. „Nemám slov, bylo to tak krásné a dojemné, cítila jsem, že rodina, děda i maminka, tady byli. Byla jsem velmi vděčná,“ uvedla Bata Arambasic. „Cítím se tady doma. I dnes, jak jsem slyšela českou hymnu, tak se mi chtělo brečet. Tak jsme byli vychovaní, v českém, moravském a slovenském duchu. Mám to v sobě,“ uvedla.
Autorem bronzové sochy vysoké přes dva metry je zlínský sochař Radim Hanke, který vytvořil mimo jiné i sochy Tomáše a Jana Antonína Baťových ve Zlíně. Vycházel z dobových fotografií. „Našel jsem fotografii, kde se mi zdá, že o něčem trošku přemýšlí a zároveň, že se usmívá. Snaha byla udělat postoj, který bude uvolněný, který ho bude nějak vystihovat, jak se často stavěl. Často si sundával klobouk, když mu bylo příjemně mezi lidmi, aby nebyl tak oficiální,“ uvedl Hanke.
Město se před dvěma lety rozhodlo, že kromě pomníku zakladatele firmy Tomáše Bati, jehož socha stojí v parku před Společenským domem od roku 1994, tam bude i pomník jeho nevlastního bratra.
„Stali jsme se tak součástí zrodu díla, které se nesmazatelně zapíše do historie našeho města. Oba pomníky budou dalším generacím připomínat význam obou bratří Baťů – podnikatelů, průmyslníků a vizionářů. Tomáš i Jan Antonín se v prvních desetiletích minulého století významně podíleli na rozvoji Otrokovic a nyní opět stanou naproti sobě, tváří v tvář,“ uvedla starostka Otrokovic Hana Večerková (ANO). Město si na dnešek připravilo program - diskusi, koncert, přehlídku historických vozidel, výstavu i promítání filmů.
Za Jana Antonína společnost, Zlín i další města vzkvétala. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu jej po druhé světové válce označil v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy znárodnil. Očištění se Baťa dočkal až v roce 2007. Z archivů mimo jiné vyplynulo, že jeho podniky financovaly československou vládu v Londýně a posílaly příspěvky v řádech desetitisíců liber či dolarů na protinacistické aktivity.
