Článek
Na stavbě se nyní pohybují především tesaři a pokrývači, kteří dokončili asi polovinu plánovaných prací. „Pak tady máme restaurátory, kameníky, kteří se zabývají obnovou balustrády. Tady máme tak čtvrtinu původní balustrády zcela obnovenu, další zhruba polovinu máme teď v restaurátorských dílnách a poslední čtvrtina je ještě stále na kolonádě a čeká na to, až ji kameníci sundají,“ uvedl kastelán Zdeněk Novák. Náklady činí zhruba 28 milionů korun, financované jsou ze státního rozpočtu.
Přestože práce zřejmě potrvají až do konce roku, část návštěvníků by mohla zahradu z pochůzkové lávky připevněné ke střeše opravované kolonády obdivovat ještě v letošní sezoně. Podle kastelána je možné, že by se tak stalo například v rámci komentovaných prohlídek s průvodcem. Historie kolonády, stejně jako celé Květné zahrady, sahá do 17. století.
Pracovníci nyní zahradu chystají na hlavní jarní a letní nápor návštěvníků, otevřena je ale celoročně. „Máme zmlazené tvarované habrové stěny a okrasné plůtky podél mlatových cest. V tuto chvíli se hodně pikýruje a přesazuje, protože všechny letničky, které vysadíme do okrasných tvarovaných buxusových ornamentů, si pěstujeme sami,“ řekl kastelán.
V zahradě nyní zaměstnanci také čistí kašny a zavodňovací systém. Na některých plochách mezi rostlinnými ornamenty je podle zahradní architektky Pavly Nedbalové nová antuka. „Barevný kontrast už tam je vidět,“ řekla Nedbalová.
Na raritu nyní návštěvníci Květné zahrady narazí v Palmovém skleníku, kde rozkvetl několik metrů vysoký banánovník. „Je to možná po desítkách let, kdy se nám to tady stalo,“ uvedla Nedbalová. Skleník je podle ní totiž uzpůsobený k pěstování subtropických rostlin. Vhodné podmínky pro tropické rostliny, mezi něž banánovník patří, nenabízí. Proto bylo jeho rozkvetení pro zahradníky velkým překvapením.
Loni do Květné zahrady podle Nováka zavítalo téměř 90.000 návštěvníků, asi o 10.000 více než v roce 2020. Stejně jako na ostatních památkách ve správě Národního památkového ústavu, i za návštěvu Květné zahrady si lidé letos připlatí. Podle kastelána činí meziroční navýšení vstupného 30 korun.
Květná zahrada patří k nejvýznamnějším zahradním dílům v České republice, je výjimečná i v evropském měřítku. O její zbudování se v 17. století postaral architekt Giovanni Pietro Tencalla, v následujících staletích se dočkala úprav. V roce 1998 byla spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou v Kroměříži zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO.
