Článek
Řád chudých řeholních kleriků Matky Boží zbožných škol, známý jako piaristé, působil v Kroměříži, Mikulově, Strážnici, Lipníku nad Bečvou, Kyjově, Moravské Třebové či Bruntále. „Kromě vzdělávání hráli zásadní roli ve vědě, k řádu totiž patřili významní historikové jako Gelasius Dobner, Mikuláš Adaukt Voigt nebo Jaroslav Schaller. Měli také řadu žáků, kterým se podařilo dostat mezi elitu společnosti – olomoucký arcibiskup Theodor Kohn, vědec Jan Evangelista Purkyně nebo prezident Tomáš Garrigue Masaryk,“ uvedl autor výstavy Miroslav Myšák.
Řád vznikl v Římě v letech 1621 až 1622, jeho členové působili v Evropě i zámoří. „Důležité je ale říct, že první kolej mimo Itálii vznikla v jihomoravském Mikulově již v roce 1631 a během 17. a 18. století došlo na Moravě a ve Slezsku k založení dalších deseti stálých kolejí a rezidencí,“ uvedl Myšák.
Kroměřížská výstava představí lokality, kde piaristé působili. „Každé z těchto fundací věnujeme obrazový panel dokumentující současný stav. Piaristé se usazovali především v menších nekrálovských městech, neboť větší lokality již dříve zaujali jezuité. Přítomnost kleriků znamenala pro obyvatele daných míst možnost získat základní i střední vzdělání, neboť při každé koleji fungovala škola s bezplatnou výukou. Během desetiletí prošla piaristickými ústavy řada významných osobností,“ uvedl autor výstavy.
Podobu míst ukážou plány a fotografie, nebudou chybět kresby oltářů, pečetidla, relikviáře či liturgické předměty a oděvy. „Z velkého množství vystavených exponátů lze zmínit alespoň renesanční deskový obraz Panny Marie a hodinový věžní stroj zapůjčené z Moravské Třebové,“ uvedl kurátor. Vystaveny budou odborné publikace nebo vědecké přístroje. K vidění budou i portréty zakladatelů kolejí jednotlivých kolejí. „Do dneška nám po piaristech zůstaly budovy, které v některých případech slouží stále jako školy – Mikulov, Kroměříž, Hustopeče, Kyjov. Zbylo po nich však i vybavení kostelů a další umělecká díla rozesetá v různých institucích,“ uvedl Myšák.
