Článek
Zhruba 40 tisíc rostlin je ve výsadbách u kolonády, zbývající jsou v Čestném dvoře, u vstupu do Květné zahrady a v takzvané Holandské zahradě, která je její součástí. Využívají se osvědčené druhy rostlin, jako jsou afrikány, gazánie, rudbékie, irezíny, okrasné kopřivy nebo různé odrůdy voskovek.
„Některé mají barevný list, některé zelený list, barva květu je od bílé přes růžovou po červenou. Návrh se skládá už koncem léta předchozího roku, kdy se objednává osivo. A to už musíme mít vymyšlené, kolik čeho budeme potřebovat. Samozřejmě, že se vysévá s nějakou rezervou, protože jistota vzcházení nikdy není stoprocentní,“ uvedla zahradní architektka Pavla Nedbalová.
Příprava letniček začíná podle zahradního technologa Pavla Nováka už v srpnu předchozího roku řízkováním muškátů. Její stěžejní fáze připadá ale až na období od ledna do dubna, kdy zahradnice a zahradníci začínají s výsevy v pěstitelském skleníku. „Na to navazuje pikýrování, což je přesazování malých rostlinek do květináčků, následně je ještě přesazujeme do větších, abychom je měli nachystané pěkné. Mezitím je stříkáme proti škůdcům a hnojíme,“ řekl Novák.
Ještě předtím, než letničky mohou pracovníci zahrady vysadit venku, musejí vyrašit živé plůtky ze zimostrázu, též známého jako buxus nebo krušpánek, které ornamentální záhony ohraničují. Následuje stříhání a tvarování plůtků, vymetání listí, rytí zeminy, hnojení a u kolonády i instalace kapénkové závlahy. „Na Čestném dvoře a u vstupu do zahrady se zalévá klasicky hadicí,“ uvedla Nedbalová.
V uplynulých dnech dokončili pracovníci zahrady přesun teplomilných rostlin, které zimovaly v Palmovém skleníku. Jejich letní stanoviště je na Čestném dvoře, tedy hned za vstupem do zahrady. Lidé si tedy pod širým nebem mohou prohlédnout například palmy, magnolie, juky nebo araukárie.
Péči o Květnou zahradu zajišťuje podle kastelána Zdeňka Nováka 14 zahradníků a zahradnic, další pracovnice se stará o zvířata. „Zhruba stejně máme pracovníků, kteří se starají o správu zahrady a návštěvnický provoz. Až 99 procent toho, co potom návštěvník vidí vysazeného, si pěstuje Květná zahrada sama,“ řekl kastelán.
V roce 1998 byla Květná zahrada spolu s Arcibiskupským zámkem a Podzámeckou zahradou v Kroměříži zapsána na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Patří k nejvýznamnějším zahradním dílům v České republice, je výjimečná i v evropském měřítku. Myšlenka na její založení vzešla v 17. století od biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, projekt svěřil architektovi Giovannimu Pietrovi Tencallovi.V následujících staletích byla zahrada několikrát upravována. Loni do Květné zahrady zavítalo téměř 90 tisíc návštěvníků.
