Článek
Slavnosti podle organizátorů navštívilo několik tisíc lidí. Podle pěstitelů z jižní Moravy je však úroda česneku slabší než loni. Jako podprůměrnou ji kvůli dlouhotrvajícímu suchu hodnotí Ladislav Holeček. Česnek pěstuje v Čejči na Hodonínsku na ploše necelého půl hektaru. „Letos toho bude méně kvůli suchu a teď i extrémním teplotám. Vláha chybí. Běžně sklidím přes tunu česneku a teď si myslím, že to bude třeba 800 kilogramů,“ řekl Holeček, který pěstuje pět druhů česneku.
Ještě o jeden druh více pěstuje Pavel Panáček na třech hektarech v Lovčičkách na Vyškovsku. Loni z nich sklidil 12 tun česneku, letos o dvě tuny méně. Kvůli suchu je navíc česnek menší než obvykle. „Minulý rok byly velké paličky, letos jich je hodně málo. Když jsme je přebírali, tak se podle velikosti dělí na kategorie jedna, dva, tři, čtyři, nejhorší je čtverka. Jedniček letos moc nebylo, minulý rok jich bylo víc. Čím větší česnek, tím vyšší cena. Velký česnek je žádaný, byť velikost neudává chuť. Spousta lidí ale hledí na vzhled,“ uvedl Panáček.
Za kilogram česneku lidé v Buchlovicích zaplatili od 150 do 270 korun. Ceny se lišily na základě druhu nabízeného česneku i jeho velikosti. Stánků s česnekem bylo méně než v předchozích ročnících festivalu. „Prodejců, to se někteří podivovali, je pouze 17. My jsme byli samozřejmě zvyklí na 25, 30 až 35. Ale je to tak, že všichni stárneme a už pěstování někteří zanechali. Někteří zase při tom tichém období využili internetu. Vybudovali si tady některé kontakty, které zúročili a zúročují dál,“ řekl Miloslav Hrdý z pořádající Folklorní agentury Buchlov.
Každému z prodejců vydávají pořadatelé certifikát. Potvrzuje, že prodávaný česnek pochází výhradně z českých, moravských či slovenských sadeb. V minulosti se totiž na festivalu objevili podvodníci, kteří nabízeli jako český česnek ze Španělska.
Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že každý obyvatel České republiky spotřebuje ročně zhruba 0,8 kilogramu česneku. Necelou třetinu z tohoto množství však tvoří česnek z českých polí, zbývající část se každoročně dovážejí. „Český trh není soběstačný. Spousta česneku, který se k nám dováží, se potom vydává za český. Nejčastější dovozní země jsou Čína, Španělsko, občas se dováží z Maďarska, případně z Egypta,“ řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Petr Hanka.
Zatímco loni tuzemští profesionální pěstitelé česnek vysadili na 365 hektarech, letos na 317 hektarech. Osevní plocha podle tajemnice ZUČM Zuzany Přibylové klesá druhým rokem, předtím se několik let zvětšovala. „Trend rozsahu pěstování je kolísavý, závisí na situaci na evropském trhu a s ní související ceně česneku v EU i ve světě. Česnek patří mezi tradičně v Česku pěstované zeleninové druhy, jeho pěstovaní je náročné na vstupy i zkušenosti pěstitelů,“ uvedla Přibylová.
Na festivalu v Buchlovicích si lidé mohli zakoupit nejen česnek, ale i česnekové speciality. Česnek byl také součástí dekorací a tradičních soutěží. Zájemci mohli změřit síly v česnekovém běhu zámeckým parkem nebo v čemosu, což je česnekové moravské sumo. Součástí programu je tradičně i mistrovství republiky v plivání česneku na dálku.
