Článek
Králem letošní kunovické jízdy bude Martin Libosvár. „Po prázdninách půjde do třetí třídy, ve škole ho baví plavání a různé sportovní aktivity a navíc rád čte. Kromě toho rád kreslí, ve škole chodí do keramického kroužku, rád hraje fotbal. Martinův tatínek Radek se v roce 1996 zúčastnil první obnovené Jízdy králů v Kunovicích jako jezdec, Jenda Libosvár, který bude dělat Martinovi společně se svým bratrem Lukášem pážata, byl kunovským králem před šestnácti lety,“ uvedl Zdeněk Kučera z kunovické radnice.
Program je naplánován na celý víkend. V pátek přijme královskou družinu starosta města, večer předá současný král Bronislav Kozelek novému králi Martinovi královskou korunu. V sobotu se bude konat také Formanské odpoledne, které začne ve 14:30 před budovou městského úřadu přehlídkou koňských spřežení a zápřahů, následovat bude defilé ulicemi Kunovic. V Areálu Jízdy králů Kunovice vystoupí folklorní soubory.
V neděli vyjede královská družina v 09:00 od Areálu jízdy králů Kunovice. „Po žehnání jízdě králů před kostelem sv. Petra a Pavla vyrazí k domu králových rodičů, aby si vyžádala jejich syna Martina za svého krále. Odtud pojede již kompletní družina před radnici na náměstí Svobody, kde požádá prostřednictvím praporečníka Milana Staška starostu města Pavla Vardana o povolení k jízdě. Po nezbytném vyvolávání před radnicí, kde jezdci nešetří mnohdy peprnými verši glosujícími dění nejen v Kunovicích, vyrazí celá družina do ulic a uliček Kunovic, jimiž budou až do pozdních odpoledních hodin projíždět, bavit obyvatele svými vyvolávkami a shromažďovat královský poklad,“ uvedl Kučera. Připraven je také doprovodný kulturní program.
Srpnový termín byl zvolen kvůli stavebním pracím na páteřní komunikaci v centru města, které stavbaři nedávno dokončili.
Jízda králů byla letos také v Hluku, kde se jezdí jednou za tři roky. Každoročně se koná také ve Vlčnově, jezdí se také ve Skoronicích na Hodonínsku. Letos se Jízda králů postupně uskuteční na všech čtyřech místech. Od roku 2011 je Jízda králů zapsaná na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Může mít původ ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý možný původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad v 15. století. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
