Článek
Podle místostarostky Daniely Hebnarové (ODS) je křížová cesta zapsaná jako nemovitá kulturní památka České republiky. „Jednotlivá zastavení přitom jsou ve špatném stavu, u některých se dokonce nedochoval reliéf. Mám proto radost z toho, že se daří křížovou cestu postupně opravovat,“ uvedla Hebnarová.
V roce 2019 restaurátoři opravili zastavení číslo šest a deset, v roce 2020 přišlo na řadu zastavení číslo osm a loni zastavení číslo dvě. Kamenná plastika, takzvaná kartuš, tohoto zastavení se nedochovala, proto byla vytvořena na základě fotografie publikované v knize Ludvíka Páleníčka z roku 1945. „Obnova této kartuše přišla na 270.000 korun, z toho 212 tisíc korun činila dotace ministerstva kultury,“ uvedl ředitel KTS Marian Vítek.
Ministerstvo kultury podle něj v minulosti podpořilo i restaurování tří předchozích zastavení. „Rádi bychom v dalších letech pokračovali s restaurováním zbývajících zastavení,“ doplnil Vítek.
Křížovou cestu tvoří čtrnáct zastavení v podobě kamenných obelisků z pískovce umístěných na podstavcích. „Na jejich vrcholu je kovaný kříž, na čelní straně sloupu je připevněna oválná kamenná plastika z pískovce s pašijovým výjevem. Kartuše pocházejí z 19. století. Jednotlivá zastavení jsou vysoká 420 až 470 centimetrů,“ uvedl mluvčí radnice Jan Vondrášek.
Zastavení křížové cesty stojí při cestě podél západní hřbitovní zdi. Přemístěna tam byla z původního místa u zaniklé kaple svaté Barbory na vrchu Barbořina nad městem. Křížová cesta se pod Barbořinou začala stavět v roce 1762. Jednotlivá zastavení byla přemístěna na kroměřížský hřbitov v letech 1998 a 1999.