Článek
Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Hodonínska, Uherskohradišťska a Zlínska původně ale nesloužila k rekreačním účelům. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Provoz na kanále byl zahájen 2. prosince 1938.
Stavba kanálu začala 16. října 1934. Výstavbu inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa, majitel známé obuvnické firmy, který potřeboval levně přepravovat hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích (tehdejším Baťově). Stát zase poskytl nemalé příspěvky na produktivní péči o nezaměstnané, kterých na kanále pracovalo v době hospodářské krize až 1500. Veškerá stavební činnost byla dokončena na podzim roku 1938.
Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Přepravu zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry. Překonání celé trasy, oficiálně nazývané „průplav Otrokovice – Rohatec“, trvalo za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin.
Součástí kanálu bylo také 14 různě velkých plavebních komor, které překonávaly výškový rozdíl 18,2 metru. Dále dva pomocné jezy (na Veličce a Radějovce), 23 silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé.
Plavebnímu a závlahovému účelu sloužil kanál jen krátce. Koncem války jej poškodila ustupující německá armáda a s nástupem komunismu začala tamní lodní doprava stagnovat. Vodní cesta chátrala až do poloviny 90. let, kdy se za vydatné finanční podpory místní a státní správy a Evropské unie stala ojedinělou turistickou atrakcí. Mezi využitelné vodní cesty se průplav opětovně zařadil zákonem o vnitrozemské plavbě z května 1995.
Turistům poprvé posloužil v roce 1996, tehdy se po něm projelo 5000 lidí. Letos se návštěvnost Baťova kanálu v porovnání s loňskem zvýšila a přiblížila se k dosud rekordnímu roku 2020. Povodí Moravy zaznamenalo 38 751 proplutí lodí, meziročně o 100 více. Komorami proplulo 181 546 lidí, což je o 3000 více než loni, uvedl mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař. Před třemi lety to bylo téměř 194 000 lidí.
V současnosti kanál měří zhruba 53 kilometrů a spojuje Otrokovice se Sudoměřicemi u hranic se Slovenskem. Část trasy vede řečištěm řeky Moravy a část úzkými, uměle vyhloubenými kanálovými úseky i upraveným korytem říčky Radějovky. Pro rekreační plavbu je využíván i úsek řeky Moravy Hodonín–Rohatec. V obcích, které jsou díky kanálu cílem turistů, v minulých letech vznikaly doprovodné služby, jako je ubytování, různé typy občerstvení, půjčovny kol, oblíbené je i spojení plavby s vinařskými zážitky.
Ředitelství vodních cest ČR (ŘVC) letos v červnu podepsalo smlouvu s firmou, která postaví plavební komoru Sudoměřice–Rohatec. To umožní splavnost kanálu prodloužit na jihu o sedm kilometrů, a to ke konci roku 2025. Díky stavbě plavební komory, první nové po 85 letech, bude možné v letní sezoně v roce 2026 poprvé doplout z přístavu ve slovenské Skalici až do Hodonína. ŘVC stavbu za 340 milionů korun zahájilo v srpnu. Její součástí je také rozšíření a prohloubení koryta Radějovky až po soutok s Moravou.
V jihomoravské části kanálu se plánují investice za 1,16 miliardy korun a všechny mají být hotové většinou v letech 2026 a 2027. Kromě nové plavební komory Sudoměřice–Rohatec je k rozšíření splavnosti do Hodonína také potřeba oprava jezu v Sudoměřicích. V Hodoníně vznikne nový přístav s 80 místy a nové přístaviště se sedmi místy. V Rohatci se má kapacita přístaviště zvýšit o dvě místa. Letos se již například rozšířilo přístaviště ve Strážnici z deseti na 25 míst.
ŘVC také chystá prodloužení splavnosti na severu až do Kroměříže. Unikátní vodní cesta by pak měřila 72 kilometrů. Ve Zlínském kraji se chystají investice ve výši 720 milionů korun. Jejich dokončení se plánuje převážně na rok 2027, některé stavby mají být hotové o rok dříve. Klíčová pro prodloužení splavnosti do Kroměříže je nová plavební komora Bělov. V samotné Kroměříži vznikne přístav pro 80 plavidel, přístav Slovácko u Uherského Hradiště a Starého Města pojme 50 plavidel. Nové přístaviště se bude stavět v Kvasicích, budou zde čtyři místa a o dvě místa se zvýší kapacita přístaviště v Uherském Ostrohu.
Projektem, který má odlehčit hlavní části Baťova kanálu, je devítikilometrový plavební okruh Veselí nad Moravou – Vnorovy. Jeho součástí bude nové přístaviště v Zarazicích a v Česku unikátní lodní zdvihadlo ve Veselí. V tomto městě také vznikne největší rekreační přístav v Česku. Jeho kapacita vzroste zhruba na dvojnásobek na 81 stání. Okruh má být splavný v roce 2027.
