Článek
Zvířat přijatých do pavlovské stanice přibývá dlouhodobě. Zvýšené počty v posledních letech ochránci přičítají i velkému kácení v lesích Vysočiny kvůli kůrovcové kalamitě, kde se například nacházelo víc mláďat sov. V posledních dvou letech s epidemií koronaviru se zřejmě projevilo i to, že se lidé drželi víc doma a chodili do přírody. „Myslíme, že to je i o tom, že lidé znají naši práci, nebojí se na nás obracet,“ doplnil ředitel stanice Zbyšek Karafiát další možný důvod.
Netopýři a ježci patří ve stanici k zimním stálicím. „Snažíme se, aby spali, ale nespí všichni. Ti menší se ještě vykrmují,“ uvedl ředitel. Podotkl, že do stanice se dostali i ježci, kteří se probudili při oblevě, protože jim natekla voda do pelíšků. Před koncem roku, když nasněžilo, se do Pavlova dostali i plazi nalezení ve sněhu, například ještěrka, užovka a slepýš. Pracovníci poslední dobou převzali také strakapouda velkého a další ptáky zraněné po nárazu do skel a vodní ptáky - slípku zelenonohou a potápku roháče. Zvířata, která budou dostatečně silná a zdravá, se na jaře vrátí do přírody.
V Pavlově zůstalo rovněž pět čápů bílých, tři mohou létat. „Létají v okolí stanice a vrací se k nám na nocování a na žrádlo,“ uvedl Karafiát. Na péči o zvířata lidé přispívají například i formou adopce některého z obyvatel stanice. „Musím říci, že jak se nám zvýšily počty zvířat, tak se nám zvýšily naštěstí i počty dárců, co nás podporují,“ řekl.
Obecně prospěšná společnost Stanice Pavlov vznikla proto, aby zajistila další činnost Stanice ochrany fauny v Pavlově založené v roce 1989 a provozované do konce roku 2009 Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. Má působnost v celém kraji, pořádá akce a prohlídky pro školy a veřejnost.
Na roční provoz stanice potřebuje přibližně 6,5 milionu korun. Od kraje má na letošek schválený příspěvek 1,5 milionu. Stanice funguje na principech sociálního podnikání, na mzdy pracovníků se zdravotním omezením přispívá úřad práce. Peníze zástupci stanice shání i v různých dotačních programech.
