Článek
ČTK to řekl krajský radní pro školství Jan Břížďala (Piráti). Krajské školy podle něj mají dlouhodobě vyjednanou výjimku, že mohou do tříd umístit až 34 žáků, většinou ji ale nevyužívají.
„Ředitelé nemusejí kraj žádat, když chtějí třídu naplnit až 34 žáky, mohou je přijmout okamžitě. Zpravidla se tak neděje, jsou to jen ojedinělé případy, vím o některých gymnáziích, kdy je v určitých třídách víc než 30 žáků, podle toho, jak vyšlo přijímací řízení. Ale plošně jsme zatím k tomuto nemuseli přistupovat,“ řekl Břížďala.
V devátých ročnících základních škol je podle informací krajského úřadu na Vysočině přes 5000 žáků, loni jich bylo přibližně o 400 méně. Asi pro tisíc z nich je místo na gymnáziích. Maturitní obory středních škol může v kraji v prvním ročníku studovat asi 2600 žáků.
„Řešili jsme navyšování kapacit středních škol už s výhledem na školní rok 2023/2024 v předstihu, takže přijímací řízení na našich středních školách jsme zvládli, jelikož jsme navýšili kapacity oborů, které jsou poptávané, a nově jsme zapsali do rejstříku škol také ty obory, které chyběly,“ řekl Břížďala. Další úpravy kapacit a oborů podle něho budou následovat. V Třebíči bude otevřen obor bezpečnostně-právní studia. Zatím ho nabízí jen jihlavská soukromá škola a je o něj velký zájem.
Víc žáků v prvním ročníku bude mít Gymnázium Jihlava. „Na návrh pana radního letos otevíráme jednu třídu čtyřletého studia navíc. Nicméně nebereme 34 ani 30 žáků, bereme 28 žáků, neboť to současný způsob financování školy umožňuje,“ řekl ČTK ředitel gymnázia Pavel Suk. Zvýšený zájem o maturitní obory podle něho není vhodné řešit prostým navyšováním míst, ale ucelenou koncepční změnou, která by mladé lidi lépe připravila na pracovní trh. „Je otázka, jaký má být poměr žáků vzdělaných v oborech s maturitní zkouškou, často v teoretických oborech, a žáků s praktickým vzděláním,“ řekl Suk. Zvyšující se procento žáků v maturitních oborech podle něho nutně vede k devalvaci maturity. „Vím, že jsou obory, kde třeba polovina žáků neodmaturuje. Což se neděje na gymnáziích, my máme ze 150 žáků jednoho, který má s některým předmětem problém,“ řekl Suk.
Přijímací řízení na střední školy ještě neskončilo, některé pořádají druhá kola. Dosavadní průběh podle Břížďaly naznačuje, že rodiče vnímali zprávy o možném nedostatku míst hlavně na gymnáziích, zapsali tak své dítě jen na jedno a druhou přihlášku dali na střední školu, kde očekávali větší šanci přijetí. V minulých letech podávali často obě přihlášky, které mají k dispozici, na gymnázia.
