Článek
„Návštěvníci se dozvědí, co vše obnášela a jak namáhavá byla práce sekernických a mlynářských mistrů. Zjistí, jak se vyráběla vodní kola, jaké dřevo se na to hodilo, jaké nástroje se používaly. Představena bude také téměř zapomenutá technika křesání mlýnských kamenů,“ řekla Magda Křivanová, ředitelka Muzea v přírodě Vysočina, které spravuje skanzeny na Veselém Kopci a Betlém v Hlinsku. Akce končí v neděli.
Rekonstruován byl náhon, vantroky i celá technologie, kde bylo nutné doplnit některé chybějící či poškozené části. Mlýnské kameny mají za sebou takzvané křesání, tedy ostření. Mlýn budou spouštět příležitostně při větších akcích, aby se příliš neopotřeboval.
Mlýnské kolo je nové, bylo vyrobeno původním sekernickým způsobem. Skanzen si ale pro jistotu zajistil alternativní pohon mlýna, protože velkou část roku není dostatek vody, která by kolo roztáčela. V záloze je proto elektromotor, aby bylo možné předvádět ukázky mletí obilí či činnosti olejny bez ohledu na počasí.
Skanzen od roku 1972 přibližuje život drobných řemeslníků a zemědělců v 19. a 20. století. Má zhruba 30 objektů, například mlýn s varnou povidel, olejnu a pilu, sušičku lnu a ovoce, polygonální stodolu se šindelovou střechou či výměnek. Původní koncepci stanovenou v 70. letech a později aktualizovanou se postupně podařilo naplnit.
Loni Veselý Kopec a menší skanzen Betlém v městské památkové rezervaci v Hlinsku navštívilo 51.000 lidí, předloni to bylo necelých 36.000 lidí. Kvůli protiepidemickým omezením to bylo výrazně méně než v předchozích letech. V posledním předcovidovém roce 2019 návštěvnost dosáhla 93.000 lidí.
