Článek
Jihlavské muzeum do Mohelna zapůjčilo ze svých depozitářů archeologické nálezy dokumentující mimořádně dlouhou dobu osídlení Mohelna a jeho okolí, nejstarší nálezy jsou staré okolo 40 000 let. Expozici připravuje vedoucí archeologického oddělení jihlavského muzea David Zimola, který ČTK řekl, že by měla být dokončena nejpozději před jarní turistickou sezonou.
Okolí Mohelna bylo osídlené už v době paleolitu. Nejstarším archeologickým nalezištěm dokládajícím osídlení staré 40 000 let jsou Boleniska. K nalezištím patří také Plevovce nebo Lhánice. Pro Vysočinu je to lokalita mimořádná, jinde podobně ucelené nálezy pravěkého osídlení nejsou. Podle Zimoly je to dáno typem krajiny, příhodnými podmínkami pro život. „Klimaticky už je to víc Znojemsko, víc Brněnsko než Vysočina, i když administrativně patří do Kraje Vysočina. To se v archeologických nálezech projevuje tak, že je tam zastoupeno všechno od paleolitu až po novověk, protože půdy jsou zde daleko úrodnější a dalo se zde sídlit,“ řekl Zimola. Z nálezů podle něho zatím není v okolí Mohelna spolehlivě doložené jen osídlení z doby stěhování národů (asi od 4. století našeho letopočtu).
Plevovce jsou běžně místem zatopeným přehradou na řece Jihlavě. Dostupná je archeologům jen v případě, když se přehrada upouští. Zmapované jsou na ni i kamenné struktury – dlažby pravěkých obydlí. „Je to lokalita z období gravettien, to je 19 000 let před naším letopočtem, kterou zkoumá archeologický ústav už několikátou sezonu, výzkum vede Petr Škrdla,“ řekl Zimola. K hojným nálezům tam podle něho patří štípané kamenné nástroje, včetně křišťálových.
Expozici doplňuje model kruhového příkopového areálu, takzvaného rondelu. Je z doby kultury moravské malované keramiky z období mezi 5 000 až 4 000 let před naším letopočtem. Obdobných rondelů je v České republice asi 60, nejznámější na Moravě je v Těšeticích. Sloužily zřejmě k sakrálním účelů, případně to byla observatoř. Rondel u Mohelna je zatím prozkoumaný jen částečně pomocí sond.
Pochází z nich v expozici vystavené fragmenty venuše. Ze sošky ženy, jako symbolu plodnosti, se dochovala hlava a její hýždě.
Z mladší doby kamenné pocházejí kamenné hlazené nástroje - sekery a sekeromlaty. „V této době se také poprvé objevila keramika někde na Blízkém východě, a z toho takzvaného úrodného půlměsíce se přes Balkán k nám dostávají kultury, mezi které patří i kultura s moravskou malovanou keramikou,“ řekl Zimola.
Mezi exponáty jsou také keramické přesleny využívané v soukenictví, keramické nádoby, včetně nádob pohřebních z kultury popelnicových polí a rozměrných amforových nádob z lokality u Lhánic, které sloužily zřejmě jako zásobnice. Největší z nich mají v průměru 80 až 90 centimetrů a pocházejí z doby velatické kultury z období asi 1 300 až 1 200 let před naším letopočtem.
Expozici doplňují artefakty a informační panely, které dokládají historii osídlení až do novověku, který je zastoupený plánem kostela Všech Svatých. V Muzeu nechybějí ani informace o přírodních a geologických podmínkách okolí Mohelna. Mezi exponáty jsou předměty získané díky záchranným archeologickým výzkumům v posledních přibližně 15 letech i starší nálezy dřív uložené v Muzeu Vysočiny Třebíč.
Samotný název městyse Mohelno odkazuje k pravěkým pohřebním mohylám. Jednou z nich je mohyla z doby halštatské, na které dnes stojí boží muka svatého Antoníčka vystavěná na jejím vrcholu.
Expozice, která sídlí v podkroví obecní Galerie Stodola, je výsledkem snahy Spolku pro Muzeum Mohelenska, který vznikl s cílem představit veřejnosti mimořádné kulturní bohatství regionu. ČTK to řekl předseda spolku Radek Kopeček. Expozice je v provozu od roku 2018, pro návštěvníky je otevřená po předchozí telefonické domluvě.
