Článek
Výzkum se týkal prostoru u západního křídla konventu, kde se premonstráti chystají stavět nové sociální zařízení. Odkrytí pece s půdorysem přibližně dvakrát dva metry podle archeologů vyvolává další otázky. „My jsme tento nález v tomto prostoru nečekali. Samotné vytápění je mino dnešní konvent a zatím jsme nenarazili na základní zdivo budov, které by mělo tohle teplovzdušné vytápění vyhřívat,“ uvedl Petr Duffek z jihlavského pracoviště organizace Archaia. Vysvětlení podle něj možná přinesou budoucí archeologické výzkumy.
„Každopádně je to jedna z nejstarších částí kláštera, která byla zkoumaná,“ řekl Duffek. Kamenná konstrukce byla v závěru překrytá geotextilií a zasypaná štěrkem, zůstane tak uchovaná pod základy stavby. Mezi vyzvednutými nálezy jsou úlomky kuchyňské keramiky z 13. století, i jeden skoro celý kus. Našel se tam například i olověný poutní odznak a drobné mince, které podle Duffka pomáhají datovat zánik objektu.
Středověké teplovzdušné pece nazývané také hypokaustum využívaly princip akumulace tepla a jeho rozvodu do místností pomocí ohřátého vzduchu. V klenbě pece byla velká zásoba říčních valounů, které při topení nabíraly teplo. Vzduch proudící průduchy do místností se nad nimi nahříval.
Využívání teplovzdušného vytápění nebylo podle Duffka na českém území ojedinělé, ale ani úplně běžné. Většina nálezů těchto otopných systémů pochází z prostředí klášterů, nalezeny byly i ve šlechtických sídlech a měšťanských domech. „Třeba v Jihlavě jeden měšťanský dům a minoritský klášter,“ podotkl. Ohřívárnu v Želivě ve druhé polovině 12. století zmiňuje ve svém letopise pozdější opat milevského kláštera. Od 14. století tento způsob vytápění postupně nahrazovala kachlová kamna.
V klášteře začínají opravy takzvané staré prelatury, budou v ní výstavní prostory. Kanonie zároveň nechá udělat nové toalety pro návštěvníky. Práce za 24,8 milionu korun bez daně jsou podle dřívějších informací kanonie dotované z fondů EU. Archeologové teď provádí výzkum v opravované budově. Podle Duffka tam prelatura nikdy nebyla, dům byl postavený jako fara.
Želivský klášter založil Soběslav I. v roce 1139, premonstráti tam přišli v roce 1149. V roce 1950 zrušili klášter komunisté a zřídili v něm internační tábor pro kněze a řeholníky, později v něm byla psychiatrická léčebna. Premonstráti areál znovu převzali v roce 1991. Od roku 2010 je klášter národní kulturní památkou.
