Článek
Přibývat by například měly zelené střechy a zelené pásy na polích v okolí, lépe by se měla využívat dešťová voda. Adaptační strategii město chystalo dva roky, dostalo na ni dotaci z takzvaných norských fondů.
„Asi jste si všimli, že v letech 2018 a 2019 se nám v podstatě v Jihlavě ztratila řeka, která úplně zarostla, a měli jsme i spoustu jiných problémů souvisejících se suchem,“ řekla Katarína Ruschková, vedoucí městského odboru životního prostředí. Drobná opatření na zmírnění těchto dopadů už město dělá delší čas. Jde například o úpravu chodníků tak, aby po nich dešťová voda stékala do trávníků.
„Ale cítili jsme, že je potřeba tomu dát nějaký systém a řád. Proto jsme se rozhodli, že město nechá zpracovat strategii adaptace na změnu klimatu,“ uvedla Ruschková. Projekt stál 650 tisíc korun, dotace jeho náklady pokryla z 90 procent. Podle Ruschové by při své činnosti mělo zvažovat dopady na klima město i investoři, na které má nějaký vliv.
Jihlava má v plánu napojit se na přivaděč z vodárenské přehrady Švihov na Želivce. Podle Ruschkové by to nemělo být jediné řešení. „My se musíme snažit ten problém řešit tam, kde vzniká, to znamená najít cesty k tomu, abychom tou vodou neplýtvali a abychom si ji tady zadrželi,“ uvedla.
Stavbaři se již snaží využívat dešťovou vodu i na splachování toalet. „Protože povolujeme ty domečky, tak vidíme už dneska, že řada lidí, kteří stavějí nově, si už dělají dva oběhy na vodu a mají vodu užitkovou a vodu pitnou,“ řekla Ruschková. Město pronajímá hodně půdy. Někde se s nájemci domlouvá na rozdělení velkých polí zelenými pásy. U části městských lesů u Jihlavy se změní nebo už změnilo zaměření na lesy s převahou rekreace nebo vodohospodářských funkcí.
