Článek
Odložené panenky nachází v různém stavu jen tak u dveří nebo je dostává i s rodinnými příběhy.
„Panenku jsem uchovávala až do svých 79 let. Nechci, aby skončila někde v odpadcích, když má takovou pohnutou minulost, a proto jsem se rozhodla věnovat ji muzeu panenek,“ uvedla jedna z dárkyň. Panenku dostala jako šestiletá na konci druhé světové války v Praze od matky stejně staré holčičky, s níž si hrávala. Pak rodina ze sousedství zmizela.
Jinou panenku například dostala její majitelka v roce 1962. Do muzea ji věnovala i s pěti kufříky oblečení, které jí kdysi pro panenku ušila babička, která byla krejčová. Ve dvou bývalých třídách jsou k vidění i panenky v různých krojích a panenky dovezené z ciziny, vedle Evropy jsou třeba z Ekvádoru, Japonska nebo Kyrgyzstánu. Řadu dalších panenek ošatila Marie Roháčková podle své fantazie, představují třeba postavy z pohádek nebo i lidi z rodiny a známé.
Původně dostala Marie Roháčková za úkol sehnat jen pár hraček, se kterými by si mohly hrát děti na kurzech pro matky, aby tam nezlobily. „Tak jsem vylezla na půdu, podívala jsem se, co tam je po dětech. Oslovila jsem sousedy, jestli nemají něco na vyhození. a sousedi mi začali nosit panny, a pak se to rozneslo…,“ zavzpomínala.
Darované panenky musela nejdřív umýt, učesat a celkově dát do pořádku. „Šatičky měly některé, některé ne, tak vyprat nebo ušít. Tak jsem se s tím takhle deset let bavila,“ uvedla. Původně malá expozice se od roku 2011 rychle rozrůstala. Hračky svého dětství tam najdou rodiče i prarodiče malých návštěvníků. „Teď jsem dostala krásné maňásky, jenomže už se to sem nemůže vejít,“ posteskla si Marie Roháčková.
Městys Bobrová leží 11 kilometrů od Nového Města na Moravě. Rodinné muzeum panenek je pro veřejnost otevřené od června do konce září každou neděli od 14:00 do 17:00, jinak po předchozí dohodě. V budově školy postavené v roce 1800 najdou návštěvníci také malou kavárnu v modrotiskovém stylu.
