Článek
„V Třebíči, která má zachovalou židovskou čtvrť zapsanou na seznamu UNESCO, bylo zatím kamenů připomínajících její někdejší obyvatele 22, letos přibyde 11 dalších,“ za Městské kulturní středisko Třebíč informovala Dáša Juráňová.
Devět z nich bude umístěno v židovské čtvrti v Subakově a Blahoslavově ulici a v ulici Leopolda Pokorného. Ponesou jména Arpada Löwyho, jeho ženy Berty a synů Gustava a Františka. Připomenou také Marthu a Olgu Schwarzovy a jejich bratra Arthura, Editu Adlerovou a Ellu Subakovou. Kameny zmizelých věnovaných Janu Hanuši Subakovi a Emilu Subakovi už jsou uloženy na právě rekonstruovaném Karlově náměstí.
Součástí vzpomínkového setkání v Zadní synagoze bude koncert violoncellové kompozice židovských skladatelů 19. a 20. století v podání violoncellistů Dominiky Weiss Hoškové a jejího otce Jiřího Hoška, následovat bude prohlídka nově osazených kamenů.
Dva válečné židovské transporty s označením Av a Aw byly z Třebíče vypraveny 18. a 22. května 1942. Do koncentračního tábora Terezín jimi bylo deportováno 1371 Židů z města a okolí. Konce války se dožilo jen 60 z nich. Někteří se vrátili do svých domovů, jiní hledali po světě zbytky svých rodin.
Židovské osídlení Třebíče se řadí mezi nejvýznamnější a nejstarší na Moravě. Židé se tam usazovali pravděpodobně už v době vzniku tržiště při benediktinském klášteře na počátku 12. století, více než 200 let před povýšením Třebíče na město. První spolehlivá zmínka o přítomnosti Židů pochází z roku 1338. Počet židovských obyvatel žijících v ghettu zřejmě nikdy výrazně nepřekročil hranici 1500 lidí. Roku 1900 žilo v židovské čtvrti už jen kolem 400 Židů.
Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých kdysi žily oběti holokaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. V Česku bylo prvních deset kamenů zmizelých položeno v říjnu 2008 na pražském Josefově.
