Článek
Na jeho vývoji se vedle soukromých subjektů podíleli vědci ze skupiny multirobotických systémů na Fakultě elektrotechnické ČVUT. „Věznicím by sloužil jako obrana před těmi, kteří se pomocí dronů snaží do areálu dostat mobilní telefony či drogy. Využití má ale i při ostraze letišť či osob,“ řekl vedoucí skupiny z ČVUT Martin Saska.
Odchyt nežádoucích dronů má podle konstruktérů výhody oproti jejich sestřelení. „Pokud je totiž narušitelský dron sestřelen, například brokovnicí nebo elektromagnetickým dělem, může dojít ke katastrofě v případě, kdy dron nese výbušniny nebo jiné nebezpečné látky,“ řekl Saska.
Vedle asi 15 kilogramů vážícího osmivrtulového dronu tvoří systém i pozemní lokalizační jednotka, která využívá metodu rozpoznávání okolí na základě odrazu pulzního světla, takzvaný lidar. 3D lidar dokáže upřesnit polohu dronu, podle Sasky je přesnější než běžná GPS. Systém dokáže rozeznat dron a odlišit ho od drobných předmětů nebo hmyzu ve vzduchu.
Nežádoucí dron lze taky zneškodnit sítí, kterou zasahující dron spustí pod sebe. Podobně lze najednou chytit i víc běžně dostupných dronů, které váží 300 až 400 gramů.
„Pro finální nasazení se počítá s tím, že by spolupracovalo více dronů - chytačů. Velký areál věznice asi nedokáže obsloužit jenom jeden. V okamžiku nějakého koordinovaného útoku by si moly pomáhat,“ řekl Saska.
Chytací drony potřebují dostateční počet spolupracujících jednotek na zemi, ideálně v rozmezí 20 až 30 metrů. Jedna vyjde přibližně na 250.000 korun. Cena dronu je přes milion.
Konstruktéři nyní jednají s Vězeňskou službou ČR o testování v provozu. Vězeňská služba by tak mohla být prvním komerčním klientem, kde bude systém nasazen. Prozatím funguje jen v Praze v základně společnosti Eagle.One, která podle Sasky nyní systém financuje.
„Lidi pašují věci, které nepatří do vězení, pomoci dronu. Toto je nějaké řešení, které by jím pomohlo ten problém vyřešit. Probíhají dlouhodobá jednání,“ řekl Jan Orava ze společnosti Bizgarden, která se na systému podílí. Závěry jednání ještě nejsou, což ČTK potvrdila i mluvčí Vězeňské služby Markéta Prunerová.
Rapotická věznice by podle Oravy byla pro testování vhodná, protože je to odlehlý prostor mimo obydlenou oblast. Leží v lesích na pozemku o výměře téměř 100 hektarů. Areál převzalo v září 2005 ministerstvo spravedlnosti od ministerstva obrany. V letech 1989 až 2003 sloužil celý objekt jako základna raketového vojska. Od září 2005 bylo v areálu oddělení Vazební věznice Brno. Status samostatné věznice mají Rapotice od července 2009.
Nyní je v ní asi 750 odsouzených, řekla za věznici Zuzana Rosendorfová. Potvrdila, že případy narušení areálu věznice malými drony se dějí. „Dá se říct, že je to problém, se kterým už jsme se setkali, a ne jednou,“ řekla Rosendorfová.
