Článek
Uranová ruda se tam netěží od roku 2017, uranový koncentrát se v závodě Geam vyrábí pouze v malém množství při čištění vody z odkališť a důlní vody. Záměr na odstranění chemické úpravny z 60. let minulého století už prošel zjišťovacím řízením EIA, závod teď bude žádat stavební úřad o povolení demolice. ČTK to řekl ředitel Geamu František Toman.
Chemická úpravna je několik kilometrů od Dolní Rožínky, pod šedesátihektarovým odkalištěm K I. Likvidaci úpravny budou pracovníci závodu provádět postupně od letoška. Napřed rozeberou kovové konstrukce. Mlýnici, přes 20 metrů vysoké loužicí nádrže a další související objekty následně budou bourat. „Materiál se proměří, co bude radioaktivní, bezpečně uložíme v odkališti,“ řekl Toman. Podle předpokladu budou kontaminované tři čtvrtiny materiálů. Ostatní by se mohly i prodat jako šrot. Asi dvouhektarový pozemek bude nakonec zatravněný.
V ČR bylo několik úpraven uranové rudy. Do 90. let kromě Rožné vydržely v Mydlovarech a ve Stráži pod Ralskem, poslední dvě už jsou zlikvidované. Náklady na demolici úpravny u Dolní Rožínky se podle projektu budou pohybovat okolo 60 milionů korun.
Chemická úpravna na Žďársku byla v provozu nepřetržitě od roku 1968 do prvního čtvrtletí 2017. Za tu dobu se tam zpracovalo 15,75 milionu tun uranové rudy, z níž bylo vyrobeno okolo 22 000 tun chemického koncentrátu. Představuje to 15 766 tun uranu. V období s největší těžbou v 70. letech pracovalo v chemické úpravně až 500 lidí. Nejdřív se ale ruda ze Žďárska vozila do jiných úpraven v ČR. Těžba u Rožné začala v roce 1957, ale první prognózy podle Tomana nebyly moc optimistické. „První úvahy o výstavbě úpravny jsou až v roce 1963, kdy i těžba potvrdila, že tady uran je,“ řekl.
Tuna rudy obsahovala okolo kilogramu uranu. Z dolu se ruda do úpravny navážela nadrcená asi na pět centimetrů. Tyto kamínky se musely v mohutné mlýnici rozemlet na jemný prášek s částicemi o velikosti 70 mikrometrů. „Mlelo se to ve vodním prostředí, aby se neprášilo,“ řekl Toman. Následovalo pětidenní loužení v roztoku uhličitanu sodného při teplotě 80 stupňů Celsia.
Na rozdíl od většiny úpraven uranu, které používaly kyselinu sírovou nebo dusičnou, to bylo alkalické loužení, kvůli složení rudy, uvedl ředitel. Na konci procesu byl žlutý uranový koncentrát, plnil se do sudů a odesílal k dalšímu zpracování na palivo pro jaderné elektrárny.
Geam je odštěpným závodem státního podniku Diamo, zaměstnává 498 lidí. V areálu chemické úpravny jich pracuje 140. Kromě technologie na zpracování rudy tam Geam má strojírenský provoz, kde se dělají například dekontaminační stanice, a moderní budovu, v níž se čistí voda z odkaliště pomocí membránové technologie řízené počítačem. Ročně se tam vyrobí až 1,5 tuny uranu, což zhruba odpovídá někdejší jednodenní produkci z rudy vytěžené v dole.
Komerční těžba v dole Rožná skončila s rokem 2016. Rudu horníci naposled dobývali ve 24. patře, tedy 1200 metrů pod povrchem. Geam se teď kromě jiného stará o provoz Podzemního výzkumného pracoviště (PVP) Bukov, které nechala v hloubce 550 metrů vyrazit Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) kvůli experimentům souvisejícím s plánovanou stavbou úložiště radioaktivních odpadů v Česku. Nejnižší patra dolu nechává závod od loňska zaplavovat vodou. Podzemní laboratoř má fungovat do roku 2030 nebo 2035.
