Článek
„Máme ji už vyhlédnutou v nedalekém Boru u Skutče, ve skanzenu by ji mohli umístit za statek z Mokré Lhoty,“ řekla ředitelka muzea Magda Křivanová.
„U původního stavení z Mokré Lhoty před přestavbou na zděnou budovu roubená stodola byla. Na základě doporučení vědecké rady jsme zvažovali dvě varianty, pilířovou a tuto, která je i konstrukčně zajímavá. Nakonec jsme se rozhodli pro transferovanou, pilířovou bychom museli stavět úplně znovu. Tím splníme dva účely, získáme na Veselý Kopec stodolu a na druhou stranu ji zachráníme,“ uvedla Křivanová.
Transfer roubené stavby není levná záležitost. Musí se celá podrobně zaměřit, zdokumentovat a rozebrat, jednotlivé očíslované díly převézt a složit na novém místě. Některé části možná bude nutné vyměnit, zvláště spodní trámy často trpí vlhkostí. Náklady na celou operaci se odhadují na pět až sedm milionů korun, k tomu přistupuje kupní cena, která bude vycházet ze znaleckého posudku. Pro uskutečnění celého záměru proto bude záležet na tom, zda Národní muzeum v přírodě na doplnění skanzenu najde peníze.
Skanzen na Veselém Kopci patří k nejnavštěvovanějším památkám v regionu. Spolu s menším skanzenem Betlém v Hlinsku si jej běžně prohlédne 70 000 až 90 000 lidí ročně. Vloni vinou epidemie koronaviru a uzavření památek dosáhla návštěvnost něco přes 50 000 lidí.
Skanzen, který byl otevřen v roce 1972, přibližuje život drobných řemeslníků a zemědělců v 19. a 20. století. Má zhruba 30 objektů, například mlýn s varnou povidel, olejnu a pilu, sušičku lnu a ovoce, polygonální stodolu se šindelovou střechou či výměnek. Původní koncepci stanovenou v 70. letech a později aktualizovanou, se postupně podařilo naplnit.
