Článek
Vernisáž bude 13. prosince a výstava bude přístupná do konce června příštího roku. ČTK o tom za muzeum informovala Dana Oberreiterová.
Podle archeologa muzea Aleše Hocha je výstava hlavním výstupem výzkumu, na kterém jihlavské muzeum v letech 2021 až 2023 spolupracovalo s Archeologickým ústavem Akademie věd ČR v Brně.
„Zájmový region ležící na pomezí Českomoravské vrchoviny a jižní Moravy byl v minulosti odbornou veřejností považován za periferní sídelní oblast v mladší době železné i navazující době římské. Archeologické výzkumy z nedávných let však dokazují, že v této éře historických Keltů a Germánů bylo sledované území lidmi intenzivně využíváno. Interpretace některých aktivit je optikou současného poznání zřejmá, jiné se však doposud nepodařilo spolehlivě vysvětlit, a zůstávají tak do jisté míry stále záhadou,“ uvedl Hoch.
Najít doklady římské kultury tak na sever od říše je podle něho abnormální. Je pravděpodobné, že předměty z tehdejšího centra světa na západní Moravu dopravovali tehdejší domorodí obyvatelé a nejde o stopy po přítomnosti Římanů. Nalezeny byly zbraně, zemědělská náčiní, mince či šperky. „Že bychom měli přímé doklady toho, že se tam pohybovala římská armáda, to prostě nemáme, je to jen hypotéza, spíš to vypadá na germánské obyvatelstvo, ale jisté to není. Prostě to nevíme,“ řekl ČTK Hoch.
Keltové byli v okolí Dalešic trvale přítomni, archeologům se podařilo zmapovat jejich sídliště. Je to nejzápadnější místo, kde se osídlení Kelty na Moravě potvrdilo. Od Keltů žijících na území Čech je oddělovala Českomoravská vrchovina. I když jsou Keltové vnímaní jako bojovníci, byli především zemědělci, kteří se potřebovali uživit, vyhledávali proto úrodnější místa, než je Vysočina.
Připravovaná výstava bude podle Hocha interaktivní a putovní. Měla by se přemístit i do Jihomoravského kraje do Návštěvnického centra Mušov.
