Článek
Vedle MVJ by se na výzkumu měla podílet Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) a Ústav teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR (ÚTAM). „Projekt je zajímavý hlavně tím, že by měla vzniknout jakási představa a zmapování všech důlních činností v Kraji Vysočina, převážně se zaměřením na nejvýznamnější okresy, to znamená Žďár, Havlíčkobrodsko a Jihlavsko,“ řekl náměstek hejtmana pro kulturu Roman Fabeš (Starostové pro Vysočinu).
Podle ředitele MVJ Karla Malého existují na Vysočině stovky dokladů po dřívější důlní činnosti. Projekt má ambici dopodrobna zmapovat tři z pěti okresů kraje a kvůli celkové náročnosti už jen výběrově také těžební činnost na Třebíčsku a Pelhřimovsku. „Chceme ukázat na to, že těžba nerostných surovin na Vysočině vždycky existovala, minimálně od středověku, pravděpodobně ještě dřív. Ukázat, co se těžilo, kdy se to těžilo a jak se to těžilo. A že je tam nějaká velmi těsná provázanost s vývojem krajiny, environmentálními aspekty a s vývojem společnosti,“ řekl Malý.
Havlíčkobrodsko a Jihlavsko podle něho byly významné pro těžbu stříbra, sever Žďárska disponuje doklady především o těžbě železné rudy. Na Vysočině se ale podle Malého těžilo také zlato, získával se mramor, grafit, dokonce i uhlí. „Málo se o tom ví a naprosto jednoznačně to krajinu formovalo minimálně už od středověku,“ řekl Malý.
Žádost o dotaci, která by měla pokrýt veškeré náklady projektu, má být vyhodnocená ještě letos. Pokud bude muzeum úspěšné, začne s výzkumem zjara 2023. Jeho hlavní částí bude práce v terénu a základní zpracování dat, které obstará MVJ. ÚTAM bude zajišťovat analytickou část. „A kolegyně z polytechniky (VŠPJ) budou zase zaměřené na to, aby vymyslely interpretační část, čili, jak důlní díla pojímat, jako nějaké kulturně-technické památky, zviditelňovat je v cestovním ruchu, pojímat je jako kulturní objekty, které zasluhují ochranu,“ řekl Malý. O výsledcích výzkumu by se veřejnost měla dozvědět z výstavy a knih.
Mezi důlní kulturní památky na Vysočině patří štola pod farou v Přibyslavi nebo Růženina štola u Stříbrných hor. Mimořádných pozůstatků těžby je ale na Vysočině víc. „Z montánního hlediska jsou to unikátní lokality minimálně v měřítku České republiky, ale naprosto bych se nebál označit je za unikátní i ve středoevropském měřítku - a to středověká těžba stříbra v lokalitě Burchberg u Utína a druhá lokalita je takzvaná Havírna u Štěpánova nad Svratkou,“ řekl Malý.
