Článek
Výstava bude nejprve ve vestibulu kulturního domu. Lidé si ji budou moci prohlédnout do 2. června. „Potom se přesune do zámku, kde bude už jen v omezeném rozsahu její panelová část. Bude tam až do konce září,“ řekla za Muzejní spolek Jemnice řekla Jana Lochmanová. Předměty na výstavu zapůjčilo Židovské muzeum v Praze, Muzeum Vysočiny Třebíč a moravskobudějovický okresní archiv.
Památník židovským obyvatelům Jemnice vznikl v roce 2006. Postavilo ho město na popud muzejního spolku podle návrhu architekta Jaroslava Klenovského, který je také autorem publikace Židovská čtvrť v Jemnici. K památníku byla v době platných pandemických omezení doplněna deska s osudem bratří Gutfreundů, Čechoslováků, kteří se rozhodli bojovat proti nacistické Třetí říši. „Leo Gutfreund byl první padlý československý voják v Tobruku. Nebyl moc známý, dlouhou dobu se o tom nemluvilo. My jsme se jako muzejní spolek snažili zvednout povědomí o tom, že Židé nebyli jen oběti, ale i účastníci války, aktivní bojovníci proti fašismu, což oba bratři naplňují,“ řekla Lochmanová.
Rozšíření památníku se kvůli proticovidovým opatřením nijak neslavilo. Program 20. května to má změnit, na památník ještě přibude židovský svícen. „Tím bychom úpravu toho místa dokončili,“ řekla Lochmanová.
Leo Gutfreund se v Jemnici narodil v roce 1920. „Po vzniku protektorátu uprchl s bratrem Arnoštem do zahraničí, poté se v Haifě 27. srpna 1941 dobrovolně přihlásili do československé zahraniční armády. Zúčastnili se bojů našich jednotek v severní Africe. Leo padl 30. října 1941 v průběhu bojů o Tobruk, když na svém stanovišti čelil prudkému minometnému útoku. Byl prvním padlým z československého praporu. Arnošt bojoval v československých jednotkách až do konce války,“ uvedla Lochmanová. Arnošt Gutfreund byl o šest let starší než jeho bratr, zemřel v roce 1997 ve Vídni.
Královské město Jemnice vzniklo v roce 1227, zřejmě už krátce poté se v něm usazovali i Židé. Nejstarší písemné zmínky o nich jsou asi o sto let mladší. Počet židovských obyvatel města se významně zvýšil po roce 1670, když byli vyhnáni z Vídně. V 17. století tvořila židovská čtvrť takřka čtvrtinu zástavby města.
Židé žili v Jemnici do druhé světové války, kdy byli přinuceni nastoupit do koncentračních táborů. V květnu 1942 muselo 45 židovských obyvatel Jemnice nastoupit do terezínského transportu. „Dalších nejméně deset Židů z Jemnice odjelo do koncentračních táborů jinými transporty. Po válce se vrátila jen Jana Kohnová, která se posléze odstěhovala do Mariánských Lázní, kde v roce 1955 ve věku 84 let zemřela,“ uvedla Lochmanová.